Rozhovor s Tomášem Prouzou v Hyde parku

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dobrý večer v Hyde Parku. Je to téma, které strhává veškerou pozornost Evropy, veřejnosti, médií i politiků. Ti se scházejí jako například v Praze premiéři zemí visegrádské čtyřky v pátek, dnes v Bratislavě premiéři Slovenska, Rakouska a Česka, podobně jinde v Evropě, vydávají různá prohlášení, ale účinné řešení nikdo nezná. Uprchlická krize. Masa uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí Blízkého a Středního východu, popřípadě z Afriky nebo Balkánu, která se valí Evropou. Jaká řešení tedy připadají v úvahu? Zná je někdo? Je Česko, česká vláda a země visegrádské čtyřky málo solidární, sobecké nebo jsou tyto země jedněmi z mála prozíravých? Páchá Evropa svou otevřenou náručí pro uprchlíky z muslimských zemí sebevraždu, jak znějí některé komentáře těchto dnů? Hostem dnešního Hyde Parku je státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Pane státní tajemníku, dobrý večer. Vítám vás ve vysílání.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Dobrý večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A jen připomínám, když je to už asi zbytečné, protože to víte, nicméně přesto počítáme, vážení diváci, že se k nám připojíte, že se svými dotazy naší diskuse aktivně zúčastníte. K dispozici máte naše webové stránky, Facebook, Twitter, SMSky, ale třeba i přímý telefonát, přímo do vysílání, vše přehledně pak na adrese www.hydeparkct24.cz. Je to největší pohyb lidí v Evropě od konce druhé světové války a zatímco se státy Evropské unie snaží dohodnout co s příchozími, na cestu do Evropy se vypravují další tisíce a tisíce lidí.

redaktor:
Jeden z mnoha táborů, které vyrostly za hranicemi Sýrie. Ty, ať už v Turecku, Jordánsku, nebo Libanonu hostí přes 2 miliony lidí. Pro část z nich, stejně jako pro řadu lidí z dalších krizových oblastí se snem stala Evropa. Tady je jedna její výspa, řecký ostrov Lesbos už na dohled.

afghánský uprchlík v Turecku:
Mám jedinou šanci žít, takže jí chci využít. Chci začít jako každý jiný na světě, mít vysokoškolské vzdělání, svou rodinu vedle sebe.

redaktor:
Po řeckých nebo italských ostrovech teď zažívá největší nápor takzvaná balkánská cesta. Ta přes Makedonii, Srbsko, Maďarsko, Rakousko nebo Česko míří do Německa, kam jen přes víkend v rekordním náporu dorazilo přes 20 tisíc lidí. V atmosféře plné emocí je někteří Němci vítali jako fotbalové hvězdy. Jiní dávali slušně najevo svůj nesouhlas. Přibývá ale také útoků na ubytovny cizinců, jako byl ten dnešní. 5 lidí se při něm zranilo. Svou otevřenou náručí se Německo postavilo do čela při řešení uprchlické krize. Tvrdí, že letos zvládne až 800 tisíc žadatelů o azyl, ale očekává, že ruku k dílu přidají i další země Evropské unie. Těm také připomíná, že s výhodami a právy, jako je volný pohyb po téměř celé Evropě, přichází i povinnosti.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka:
Musíme posílit evropskou odpověď. Jedině společnou evropskou solidaritou budeme schopni tuto výzvu zvládnout.

redaktor:
Už méně toho přes léto znělo z Bruselu. Teď se čeká na středeční vystoupené šéfa Evropské komise Junckera. Má jít o návrh na rozdělení 120 tisíc uprchlíků v rámci osmadvacítky. Podle předběžných informací by na Česko připadaly necelé 3 tisíce lidí. Jakékoli kvóty ale česká vláda spolu s polskou, slovenskou nebo maďarskou odmítá.

Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/:
Odmítáme systém kvót, který by zaváděl nějaké trvalé povinné mechanismy v rámci přerozdělování.

Robert FICO, slovenský premiér:
Pokud nezastavíme příliv ze zemí, kde je vážný problém, tak žádné vnitřní kontroly nic na tomto nezmění, nic, žádné kvóty na tom nic nezmění.

redaktor:
V Česku policisté za uplynulého čtvrt roku zadrželi přes 2600 uprchlíků, části z nich dovolila jet dál, takže v záchytných zařízeních je teď přes 1100 lidí, 60 Syřanů v Česku požádalo o azyl.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak jdeme na to, jdeme na dotazy našich diváků. První bude od Stanislava a zní takto: "Evropská komise dnes přišla s novými kvótami rozdělení uprchlíků mezi jednotlivé země. Pro Česko byl stanovený počet 3 tisíce, na jakém základě Evropská komise určuje jejich počty jednotlivým zemím a jak je vlastně rozděluje? Bere v úvahu, do které země chtějí být přiděleni?" Tak jenom malé upřesnění. Evropská komise, oficiální to ještě není, ale vyšlo to už najevo, oficiálně to má předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámit ve středu, na Česko tedy by mělo připadnout nových 3 tisíce uprchlíků, přesně 2978, otázka zní, na jakém základě ty počty Evropská komise určuje jednotlivým členským zemím.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Komise se logicky dívá nejdřív na velikost dané země, dívá se na to, jak dobře nebo špatně funguje ekonomika té které země, dívá se na to, kolik uprchlíků už ta která země doposud přijala, čili to jsou ta hlavní kritéria.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A to je plus nebo minus, to, jestli už země nějaké uprchlíky přijala, nebo nepřijala?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Samozřejmě, pokud jste zemí, která už jich přijala velmi mnoho, tak o to míň byste těch nových měli dostat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Takže nám tam ještě několik uprchlíků přidali.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Několik možná přijít, pokud ty kvóty budou, a to je samozřejmě druhá debata. Pro komisi je to taková, řekněme, vlajková loď, na kterou je strašně pyšná, ale ten odpor je poměrně velký. Čili uvidíme, jak to s kvótami bude. Nechejme se překvapit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Bere, bere se do úvahy, do které země chtějí sami uprchlíci být přiděleni, ptá se Stanislav ještě.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Nebere, protože pak bychom skončili s tím, co vidíme dneska. Všichni chtějí do Německa, možná část z nich chce do Švédska, co je zajímavé, chápu, že nechtějí zůstat třeba v Maďarsku, ale pro mě bylo zajímavé vidět, že ta velká masa, která teď prošla z Maďarska přes Rakousko do Německa nechtěla zůstat ani v Rakousku, čili je vidět, že ta nová Mekka je Německo a vlastně žádná jiná země ty uprchlíky nezajímá.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A je to tedy celoevropský problém, jak říká spolková kancléřka Angela Merkelová a nebo je to německý problém a jenom německý problém, jak říká maďarský premiér Viktor Orbán.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Je to rozhodně celoevropský problém. Každá země ten problém vnímá samozřejmě trošičku jinak, ale je to něco, na čem se musí Evropa shodnout jako celek. Němci si ho nemůžou vyřešit sami, Maďaři si to nemůžou vyřešit sami, Švédové si to nemůžou vyřešit sami. Buďto se dohodneme na tom, jak změníme stávající systém, jak změníme pravidla a nebo jednotlivé země nebudou schopny ten nával zvládat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Vy mluvíte v množném čísle. My jako Evropská unie, ale Česko se z toho vyděluje. Naposledy páteční schůzka nebo úplně naposledy dnešní bratislavská schůzka to ukázala, země visegrádské čtyřky kvóty nechtějí, jakkoliv francouzský prezident Francois Hollande trvá na tom, že musí být povinné ty kvóty a slovo povinné on zdůrazňuje, takže jak to, jak to zdůvodníte? To, že Česko odmítá být solidární, že vytrvale kvóty odmítá?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
To jsou ale dvě různé věci. My jsme, myslím, velmi solidární, když se podíváte na to, kolik jsme za posledních několik let přijali uprchlíků z postsovětského svazu, z Ukrajiny, z Běloruska, z Arménie a podobně. To, že nabízíme peníze, vybavení a podobně, to je součást solidarity, kvóty jsou ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Jiné země to nenabízejí, jiné země Evropské unie, peníze?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Řada zemí, řada zemí nenabídla ani tolik, co jsme my, větší země, než jsme my, nabídly třeba mnohem míň na podporu té operace ve Středozemním moři, čili my děláme to, co umíme, umíme pomáhat Maďarům, dlouho jsme pomáhali třeba Bulharům při ochraně hranice a podobně. To, že pro některé politiky v některých zemích jsou kvóty hezkým symbolem pro jejich voliče, říkají: "Ano, my ten problém odsuneme i někam jinam, tak to, říkám, z jejich pohledu chápu, ale ten problém to neřeší, protože i když toho uprchlíka pošlete do Česka nebo do Estonska, stejně chce do Německa a stejně při první možné příležitosti se zvedne a odejde, čili ty kvóty nic nevyřeší. Ti uprchlíci zase skončí v Německu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Jenom, jestli by to třeba ..., ano, to je známá pravda, že ti uprchlíci chtějí do nějaké konkrétní země, jak říkáte, do Německa nebo třeba do Skandinávie a pokud budou přiděleni do Estonska nebo třeba do Česka, nic jim v tom nezabrání, pokud budou uvnitř schengenského prostoru, ale jestli by to nepomohlo vyřešit ten současný nával, aspoň na nějakou dobu ho zvládnout touto redistribucí uprchlíků.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ale otázkou je na jak dlouho, protože představte si, že toho uprchlíka přivezete do Čech, projdete s ním azylové řízení. Pokud azyl získá, v tu chvíli může začít volně cestovat po Evropské unii, po schengenském prostoru. Čili ano, pozastavíme, zbrzdíme příchod toho člověka do Německa o 2 o 3 měsíce za cenu toho, že s těmi lidmi budeme šoupat po Evropě, že budou znovu po Evropě jezdit vlaky s lidmi, lítat letadla s lidmi, jenom vlastně proto, abychom uspokojili některé politiky a jejich voliče.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A Česko má ale se zbytkem Evropské unie společnou imigrační politiku na rozdíl třeba od Dánska, Irska nebo Británie, tak nevyplývá ta závaznost kvót mimo jiné i z této společné imigrační politiky, na níž Česko při vstupu do Unie přistoupilo?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Nic takového není součástí evropské imigrační politiky. Ta evropská imigrační politika, velmi zjednodušeně, říká, že člověk, který přijde do Evropy, tak by se měl zaregistrovat v první zemi, kde překročí evropské hranice nebo hranice Schengenu. Tam by měl požádat o azyl a tam bude rozhodnuto. Jo, čili vlastně to, co se dneska děje, že se o azylu rozhoduje ve třetí, páté, sedmé zemi, kterou vlastně uprchlíci projdou, tak to je dneska selhání evropské imigrační politiky. Rozumím tomu, prostě Italové, Řekové jsou pod brutálním tlakem, ale třeba proto pro mě bylo zajímavé, když jsme Italům nabízeli pomoc, že pošleme naše lidi, naše vybavení, tak italská vláda na tu nabídku nereagovala, stejně tak nereagovala na nabídku některých dalších zemí, které jsou až někde dál na té cestě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Čím si to vysvětlujete?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ono je samozřejmě jednodušší při tom návalu opravdu spíš zavřít oči a nechat ty lidi jít, protože udržovat je, je složité, nechtějí zůstat v Itálii, nechtějí zůstat v Česku ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Čili italské úřady nechtěly být pod kontrolou toho, že vlastně uprchlíky neregistrují, nekontrolují a dál propouští.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Přesně tak, přesně tak.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Postoupíme dál k dotazu od Ondřeje: "Jaký má vláda postup proti kvótám, kolik máte už mezi státy Evropské unie vyjednaných spojenců proti kvótám. Pokud neprojdou kvóty, do jaké míry nám hrozí, že budeme muset zaplatit azylovou politiku jiných států a pokud kvóty projdou, jak vnutíte migrantům Česko?" Tak několik otázek, částečně jsme se jich dotkli, tak teď ještě detailněji, jaký tedy má Česko postup, čím bude argumentovat?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
V tuto chvíli těmi našimi spojenci kromě zemí Visegrádu jsou pobaltské země, které mají prostě stejný názor jako my. Španělsko k těm kvótám historicky bylo skeptické, uvidíme, jak se v těch jednáních posune, protože ten návrh ještě dneska není formálně na stole, čili od středy dál budeme vědět. Samozřejmě ale platí to, že to, co jsem říkal na začátku, je to celoevropský problém, jsou země, které musí být na začátku toho procesu, Itálie, Řecko, které by měly imigranty registrovat. My, kteří nejsme na té imigrační cestě, tak my dneska umíme přispět penězi, lidmi, vybavením a měli bychom to dělat výrazně víc, než jsme to dělali doteď, čili ano, zaplatíme, ale je správně, že platíme, protože je to ta naše solidarita, kterou můžeme dát. A migrantům Česko nevnutíte. To jsem zpátky prostě u té nesmyslnosti kvót, protože člověk, který chce jít do Německa, protože tam má rodinu, protože tam má třeba už nabídku práce, tak vždycky bude dělat všechno pro to, aby se do toho Německa dostal, a to je rozdíl proti těm lidem, kteří třeba přichází do Čech z uprchlických táborů v Jordánsku nebo v Kurdistánu. Ti si vyberou, že chtějí do Čech a chtějí tady začít žít, čili to je úplně jiná motivace, než ti, které by tady někdo jenom násilím poslal.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Místo toho vnucení Česka není takovým skrytým cílem českých úřadů uprchlíky spíš od Česka odradit? Mám na mysli to, že často třeba o rodiny jsou rozdělené do těch uprchlických center, že jsou jim odebírány mobily, nemají přístup na internet, že si za noclehy i stravu musí platit měsíčně až 7200 korun, zatímco v jiných zemích to tak není. Čili je to tak, že české úřady se i tímto postupem snaží i třeba potenciální imigranty odradit?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Já myslím, že ne, to zacházení není jiné než v řadě dalších zemí. A kdyby tady kdokoliv chtěl zůstat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Počkejte, tak třeba v Německu ti migranti dostávají naopak peníze podpory, v Česku si naopak za pobyt a stravu platit musí, tak to je velký rozdíl.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ano, ale Německo je v jiné situaci, protože ono je tou cílovou zemí, že logikou Německa je co nejrychleji to řízení provést a těm lidem, kteří chtějí v Německu zůstat, co nejrychleji dát šanci začít pracovat, začít se integrovat do společnosti. My jsme jenom vlastně tou tranzitní zemí, přes kterou přecházejí a vláda se rozhodla, že bude dodržovat platná pravidla, a to je, myslím si, teď největší problém celoevropské debaty, že každý si ta pravidla upravuje trošku jinak. To, že vlastně necháte projít velkou skupinu lidí přes několik zemí, aniž by někdo zastavil, aniž by je někdo registroval, je v rozporu s pravidly, taky mimochodem i Německo začalo říkat, že to, co se stalo teď o víkendu, tak byla výjimečná situace, že pravidla by měla platit dál. Teď ta masa byla příliš velká, ale není to tak, že bychom úplně pravidla škrtli a začali ignorovat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Neměla by tedy Evropská unie přistoupit k nějaké koordinované, společné azylové politice a jakási záchytná centra nebo registrační místa aspoň budovat přímo u vstupních hranic do Unie?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Určitě a je to i jeden z návrhů, které by měl Jean-Claude Juncker ve středu ráno představit. Jsou to tím krásným anglickým slovem takzvané hotspoty, horká místa, v Itálii, v Řecku, možná někde na hranicích s Maďarskem, kdyby se ti uprchlíci, kteří přicházejí, měli zastavit, zaregistrovat, sepsat jejich žádosti a otázkou je, a myslím si, že to je věc, která by dávala velký smysl, aby už rovnou v těch táborech byli imigrační úředníci ze všech 28 zemí a vlastně aby ti uprchlíci rovnou tam mohli podat žádost o azyl, u německých úředníků, u rakouských, u švédských, u českých, když budou chtít, aby už se rovnou rozhodlo. Ti, kteří azyl získají, aby mohli bezpečně dojít do Německa, aby nemuseli být pašováni různýma dodávkama, ale ti, kteří azyl nezískají, aby rovnou z tohohle záchytného tábora byli vráceni zpět.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Nejedná ale Evropská komise tak trochu 5, 10 minut, čtvrt hodiny po 12.? Nemělo tohle všechno se stát dávno před tím?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Mělo, bezpochyby ano, ale my jsme v situaci, kdy nejsme schopni udělat to, co by bylo nejdůležitější, zastavit ten uprchlický proud. Prostě nejsme schopni postavit plot kolem celé Evropské unie. Prostě dokud se bude válčit v Sýrii, dokud bude občanská válka v Libyi, tak ten uprchlický proud tady bude pořád. Čili my už jenom řešíme, co vlastně s nimi. Jo, ale to skutečné řešení prostě bude na roky, to není otázka několika měsíců, bohužel.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Možná mnohé diváky překvapí, že Evropská komise má svého speciálního komisaře pro migraci, je to Řek Dimitris Avramopoulos. Je to normální, že ani v této migrační krizi, obří migrační vlně, s níž si Evropa neví rady, že ho zná jen málokdo? Vypadá to, že moc aktivní není, ne?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Musím říct, že ta neaktivita Evropské komise v tom je pro mě trošku zklamáním. Čekal bych, přesně, že komisař pro migraci bude výrazně víc vidět. Je pro mě stejně tak překvapením, že teď, když v posledních dnech objíždí komisař Avramopoulos ty země, kde je největší problém, tak zajede do Řecka, zajede do Itálie, zajede do Rakouska a vynechá Maďarsko.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Já musím říct, že naše redakce se snažila dopátrat aktivit tohoto speciálního komisaře pro migraci a jeho poslední vyjádření jsme našli z konce července. Týkalo se toho původního rozdělování dávno už překonaných 40 tisíc uprchlíků podle kvót. Vy tedy ho znáte? Jednal jste s ním někdy s tímto eurokomisařem?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Znám ho.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A proč třeba nebyl zrovna on u toho pátečního jednání premiérů visegrádské čtyřky? To by přece bylo účelné, ne?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Bylo, ale smyslem toho pátečního jednání bylo sladit si pozici a především si premiéři Visegrádu chtěli říct, v čem můžou být aktivnější. To byl základní smysl pátku, říct si, jestli jsme schopni navýšit rozvojovou pomoc tam, kde dneska uprchlíci jsou. Jestli jsme schopni být aktivnější třeba v OSN při jednáních okolo Libye a podobně. Čili to byl ten hlavní smysl pátečního setkání a teď se potkají ministři zahraničí Visegrádu a příští týden se potkají ministři vnitra všech 28 zemí a potom, si myslím, bude ta klíčová chvíle začít tlačit na řešení, které potřebujeme.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Opět dáme prostor našim divákům. "Pokud budou Česku přikázány kvóty, zůstane nám právo výběru jednotlivých migrantů? Jak to bude? Mohli bychom upřednostnit křesťanské rodiny nebo rodiny už asimilovaných Syřanů? Automatem nebo úředníkem vybraní lidé nebudou v Česku šťastní," podotýká tento divák. Tak, do jaké míry při tom přijímání uprchlíků a azylantů, do jaké míry si země mohou vybírat?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Je, myslím si, hodně nešťastné, že o kvótách se mluví už asi 4 měsíce a do dneška Evropská komise nedala na stůl ten přesný mechanismus. To, co dneska víme, je, že v Itálii nebo v Řecku dostane každá ze zemí seznam lidí, budeme ta mít naše lidi z bezpečnostních složek. Ti budou, projdou si ten seznam, budou mít šanci udělat si pohovory s těmi lidmi a pokud budou mít pocit, že hrozí nějaké bezpečnostní riziko, tak budou mít právo toho člověka škrtnou ze seznamu, čili máme tady právo si vybrat z bezpečnostních hledisek, na druhou stranu vláda jednoznačně řekla, že nebude řešit třeba otázky náboženství.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale přece původně česká vláda řekla, že chce přijímat přednostně křesťanské uprchlíky z uprchlických táborů v Jordánsku. To už je dávno překonané, platí to vůbec ještě?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
To je druhá skupina. My v celé té debatě o lidech, které přichází do Evropy, se bavíme o 2 skupinách lidí. Ta větší část té navržené kvóty byla o lidech, kteří už jsou dneska v Itálii a Řecku a ti by se měli přerozdělit, ale pak tam byla menší část, v případě České republiky 400 lidí, kteří měli přijít právě z těch uprchlických táborů a tam bude čistě na nás, abychom s těmi lidmi mluvili, abychom si vybrali, kdo sem chce přijít, za jakých podmínek a začneme tím, pokud si dobře pamatujete, vláda schválila loni na podzim program pro nemocné syrské děti, které by se tady měly léčit. Čili to je ta první skupina, která přijde, na tu by měly navázat další skupiny a tam si opravdu můžeme vybírat zcela podle toho, jak budeme chtít a hlavně, aby si ti lidé sami řekli, že chtějí do České republiky, ne, že chtějí někam jinam po Evropě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Česko v tom odmítání kvót a bazírování na principu dobrovolnosti, tak jestli se třeba nečekalo nebo jestli by nebylo věrohodnější, kdyby na té páteční schůzce premiérů visegrádské čtyřky zaznělo i nějaké číslo, že Česko by na dobrovolném principu řeklo: "Tolik uprchlíků jsme my ochotni, sami ochotni přijmout." Tak jako to udělal třeba britský premiér David Cameron, který dnes řekl: "Británie v příštích 5 letech přijme 20 tisíc uprchlíků," kromě 5 tisíc, které už přijala, a to se jí netýká ta společná imigrační politika.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Tak, ale jenom s dovolením připomenu, že Britové si budu vybírat z těch uprchlických táborů v Jordánsku, v Kurdistánu, v Libanonu a podobně, čili nebavíme se o těch lidech, kteří už tady jsou, jo, čili je to ..., kdybychom my měli šanci vzít si víc lidí, kteří jsou dneska v těch uprchlických táborech, rádi to uděláme. Ten tlak je přerozdělit, tu skupinu lidí, která už je v Evropě, a tady prostě znovu říkám, že ty kvóty nemají smysl, protože ti lidi si nevyberou dobrovolně Českou republiku, stejně jenom projdou někam jinam.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dobře, ale tak, když byl ten prvotní tlak z jara, kdy se rozdělovalo 40 tisíc uprchlíků, Česko řeklo: "My dobrovolně 1,5 tisíce přijmeme." Teď tedy dalších 120 tisíc běženců se má přerozdělit a Česko říká: "My nic, my jen dobrovolně," ale číslo chybí. Jaké tedy bude?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
My říkáme: "My nic," my nechceme prostě jenom navyšovat závazky, pokud nevidíme, že se nedělá ta další část, že nevznikají ty hotspoty, které by měly lidi registrovat, že prostě nezačneme líp chránit naši evropskou hranici. Čili chceme vidět prostě, že se dělají i ty další věci, abychom se nedostali do situace, kdy prostě jenom budeme přijímat, přijímat, přijímat, přijímat a neuděláme nic pro to, abychom ten příliv zabrzdili.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Čili žádné číslo z české strany teď nezazní?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
V tuhle tu chvíli ne, v tuhle tu chvíli jak česká vláda, tak i vlastně země Visegrádu říkají: "Chceme teď vidět, jak se bude pokračovat v dalších věcech, které jsme si už na jaře odsouhlasili. Ve chvíli, kdy uvidíme, že to běží, že umíme líp zasahovat proti pašerákům, že jsme se shodli na těch takzvaných bezpečných zemích, odkud lidi nemají právo získat azyl, tak potom se pojďme bavit o tom, jak vyřešit ten nával, který tady je a nebudeme jenom pořád přijímat nové lidi, aniž bychom řešili, co, jak ten příval zastavit."

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dotaz od Andreje: "Proč se vláda razantně neohradila proti výhrůžkám rakouské vlády, která hrozila Česku sankcemi ústy ministryně, tedy jedné členky té rakouské vlády. Připadá vám normální, aby si členské státy vyhrožovaly? Včera jsem podepsal petici Václava Klause a nemyslím si, že jde o populismus, co vy?" Tak proč se Česko víc neohradilo proti výhrůžkám ze strany rakouské vlády? On je tedy adresoval i kancléř Werner Faymann, čili nebyla to jenom jedna ministryně. No? Proč ta reakce z české strany nebyla razantnější?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Byla razantní dneska odpoledne v Bratislavě velmi výrazně, ale myslíme si, že nemá smysl vyměňovat si názory nahlas přes média. /Nesrozumitelné/ přesně debata mezi rakouským kancléřem, českým a slovenským premiérem, aby si řekli, co je opravdu důležité. A to vyjádření paní rakouské ministryně vnitra je, myslím, dáno, že na konci září jsou volby v Horním Rakousku, lidovci v průzkumech moc nebudují, to je lidovecká ministryně. V půlce října jsou volby ve Vídni, taky se tam úplně příliš nedaří v těch průzkumech. Čili tyhle ty vyjádření jsou, myslím si, čistě pro domácí předvolební potřebu v Rakousku.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A jaká byla atmosféra té dnešní bratislavské schůzky? Společná tisková konference premiérů těch 3 zemí, Rakouska, Slovenska, Česka, původně avizovaná, se odsouvala, odsouvala, až se jako společná vůbec nekonala. Rakouský kancléř vlastně odešel jako první, takže to asi moc přátelské nebylo.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Nebylo to úplně přátelské, na druhou stranu z té zhruba plánované půlhodiny byly 2 hodiny velmi detailní diskuse o tom, co můžeme dělat dohromady. Jo, my jsme si velmi důrazně řekli, že některé věci považujeme za hodně nešťastné, protože to by si přeci jenom vlastně přátelé, sousedi dělat neměli, ale to byla opravdu první krátká část schůzky, 90 procent bylo o tom, co můžeme dělat, jak si můžeme pomoct. Rakousko je pod mnohem větším tlakem, než jsme my, takže jsme se bavili o tom, jak můžeme pomoct Rakousku a ve vybavení, v lidech a podobně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Jednou ze zemí, kterou prochází aktuálně hlavní migrační trasa, je Srbsko. Podle premiéra Vučiće by Německo nemělo zůstat při řešení uprchlické krize samo. Poslechněme si názor srbského premiéra.

Aleksandar VUČIČ, srbský premiér:
Není to německý problém nebo problém jiných jednotlivých zemí. Je to problém pro celou Evropu a nejen pro Evropskou unii.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Čili Srbsko, jakkoliv je mimo Evropskou unii, také má ten názor, že Německo by nemělo v tom zůstat samo a ty závěry třeba pátečního summitu visegrádské čtyřky nebo obecně ty názory zemí visegrádské čtyřky, evidentně nekonvenují ani slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi, který dnes vyzval vládu své země, aby byla solidárnější, že přijmout několik set nebo tisíc uprchlíků nijak neohrozí ani bezpečnost, ani, ani nějaké kulturní hodnoty na Slovensku, nemá pravdu slovenský premiér, prezident.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ale vždyť tady to není o tom, jestli nás ohrozí 1500 lidí nebo 3 tisíce, neohrozí nás ani 1500, ani 3 tisíce, ani 5 tisíc, to, o co nám jde, je, aby se konečně začalo pracovat na těch dalších částech té migrační problematiky, nejenom, abychom prostě jenom pořád přerozdělovali lidi a neřešili ten zbytek. Když bude potřeba, zvládneme daleko víc než 1500 lidí, zvládali jsme to v 90. letech, na přelomu tisíciletí, byly tady desítky tisíc uprchlíků, zvládneme to bez problémů, jenom prostě nechceme, aby se jenom přesouvali lidi po Evropě a neřešilo se to všechno další.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Abychom Andrejovi odpověděli úplně na všechno, když tady podotýká, že podepsal petici Václava Klause proti tedy nečinnosti české vlády, a tak Andrej si nemyslí, že jde o populismus ze strany bývalého prezidenta. Ptá se, co vy na to, jestli máte na to názor na tuto petici Václava Klause?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Prostě já myslím, že vláda dělá velmi mnoho. Myslím si, že teď jenom další výkřiky úplně nepomůžou té diskusi.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale prezident Miloš Zeman vlastně podpořil tu petici Václava Klause. Dělá vám to problémy?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Nedělá mi to určitě žádný problém, ale znovu říkám, myslím, že ta debata v Čechách by se měla ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Nemyslím vás osobně, ale české vládě.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ne, nedělá. Ale jako myslím si, to, co spíš dělá problémy, jsou právě takové ty štvavé výkřiky prostě řady politiků, protože na tom chtějí získat body, že, to, co tady dneska vidíme v té veřejné debatě, roky neexistovalo a myslím si, že to, co je důležité, je prostě začít mnohem přísněji řešit ty maso, mletí lidí do masokostních mouček, vyhrožování přesuny do Terezína a podobně, to je reálný problém. Ne to, co je obsahem jedné petice.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Blažena Švandová: "Proč je takový rozdíl mezi zeměmi v Evropské unii v ohlasu veřejnosti i vlád na přijímání uprchlíků? Někde převažuje souhlas, jinde odmítání. Mám dojem," píše Blažena Švandová, "že tato názorová hranice poměrně jasně kopíruje bývalou železnou oponu. Čím to je?" Čím to je?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Myslím, že to je prostě jenom tou historickou zkušeností. Prostě ať chceme, nebo nechceme, tak země komunistickýho bloku prostě nikdy nežily v takové té promíchané společnosti různých kultur, že jo, prostě byli jsme mnohem uzavřenější a na ty věci se prostě těžko zvyká. To je jedna věc. Druhá věc, myslím si, že my si dodneška neuvědomujeme, jak dobře se vlastně máme. My se pořád poměřujeme hospodářsky s Německem, s Rakouskem a podobně, ale nevnímáme to, že když se na to podíváte z pohledu uprchlíků někde z Afriky nebo z Blízkého východu, tak prostě jsme velmi bohatou, velmi úspěšnou zemí. Tohle to my často nevidíme a nevnímáme.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale stále vlastně z toho není zřejmý ten rozdíl, proč by Česko tedy mělo na základě tohoto, co jste řekl, že migranty neznáme, tak jestli to je dostatečný důvod, tento strach z neznámého, pro jejich odmítání?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že pro řadu lidí je to ten strach, proč se bojí, proč se bouří. Nikdy to nezažili.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale jestli to má být strach i pro českou vládu?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Není to strach pro Českou vládu? Já znovu říkám, nezapomeňte, že tady do Čech přišly dneska už stovky tisíc lidí třeba z Ukrajiny. Ukrajinci jsou dneska největší národnostní menšinou v České republice, už to dávno nejsou Slováci, jo. Čili my umíme přijímat. Já myslím, že my nejsme taková ta typická xenofobní uzavřená společnost. Podívejte se na to, jak jsou dneska absolutně integrovaní Vietnamci, kteří přišli do Čech, kdysi se jich lidi báli, dneska se nebojí, protože s nimi mají tu osobní zkušenost, protože vlastně vidí, že fungují, že nejsou bezpečnostním rizikem. Jediné, o čem vlastně lidi slyší, když se řekne muslimové, tak slyší o Islámském státu, o teroristech, atentátech a podobně. Nemají tu opačnou osobní zkušenost.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
České firmy momentálně registrují 15 tisíc volných pracovních míst pro zahraniční pracovníky. Firma Hamé dnes přišla s nabídkou na ubytování a práci pro 10 syrských rodin. Takže nejsou ty obavy přece jen přehnané? Ve světle toho, že ekonomika vlastně zahraniční pracovníky potřebuje?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Já myslím, že ve chvíli, kdy tady konečně nějací uprchlíci přijdou, tak nebudou mít problémy najít si práci, nebudou mít problém se zaintegrovat do české společnosti. Platí to, co jsem říkal před chvílí, když bude potřeba, zvládneme mnohem víc než 1500, čili není to o tom, že my bychom nikoho nechtěli a Hamé je jenom jedna z řady firem, které dneska ty nabídky dávají, těch nabídek je dneska spousta, čili ve chvíli, kdy konečně nějací uprchlíci do Čech přijdou, získají azyl, tak potom ta integrace bude velmi rychlá. My jsme v situaci, kdy vlastně tady máme toho strašáka, ale reálně tady vlastně téměř nikdo není.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A na Facebooku dotaz od Tomáše, který píše: "Vždycky jsem si myslel, že síla Evropské unie bude v jednotě, která by se měla uplatňovat zrovna v situacích, jako je stávající vlna uprchlíků. Nevidím jednotu, nevidím sílu, nevidím akceschopnost. Vidím bezradnost, nerozhodnost, alibismus. Proč? Co je s Evropou?" Ptá se Tomáš.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že dneska největším problémem je to, jak moc se soustředíme na dodržování pravidel. Řadu měsíců se ta krize a ten nával do Řecka, do Itálie neřešil, protože pořád byl tlak na to, pojďme zkoušet dodržovat pravidla. Dlouho nám trvalo, že jsme si, než jsme si přiznali, že pravidla nefungují, že prostě nezvládáme ten nápor, musíme přijít s nějakou alternativou, stejný problém je, když se bavíme o tom, jak zasahovat proti pašerákům. Prostě dneska nemůžeme zasahovat v libyjských vodách, nemáme-li souhlas libyjské vlády, která neexistuje nebo nemáme-li souhlas Rady bezpečnosti OSN, kterej, pokud vůbec získáme, tak bude trvat dlouho a bude to drahé, protože Rusko si samozřejmě svého práva veta velmi užije. Čili otázkou je, chceme porušovat pravidla? Chceme prostě zasahovat bez mandátu v rozporu s mezinárodním právem, nebo nechceme? A Evropa vždycky stála na tom, že dodržuje pravidla, i když to prostě bohužel má tuhle tu cestu, že věci trvají dlouho a jsou složitější.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Jsou současní lídři Evropské unie schopni té krizi řešit, když reagují takto se zpožděním a nejsou schopni se vlastně dohodnout?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Myslím, že dneska větší problém, než evropští lídři je to, jak pomalu fungovala Evropská komise teď přes léto, prostě řada věcí měla být hotová v červnu nebo v červenci, ne v září. To si ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
To znamená, že Evropská komise si prostě udělala prázdniny a teď, když se sešla, tak už jenom dohání běh událostí?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Snaží se ty věci postavit, nebavíme se o jedné věci, prostě bavíme se o balíku různých věcí. Některé prostě budou trvat dlouho. To vyjednávání o možnosti zasahovat v Libyi, to prostě je věc, která se potáhne. Věci, jako třeba definovat bezpečné země. Čili od, ze kterých zemí nemají lidi právo získat azyl, to je věc, která se měla udělat už třeba přes léto.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Takže zaspala Evropská komise?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Jednala výrazně pomaleji, než si myslím, že by měla.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Vy jste pro Mladou frontu DNES uvedl, a teď cituji: "Na naší část Evropy teď mnozí politici ze starých členských zemí ukazují prstem, a to si nemůžeme jen tak nechat líbit. Chceme připomenout, že Unie se už na mnoha věcech kolem migrace dohodla a ty nebyly dosud udělány." Tak ukazují na nás prstem, a to si nemůžeme nechat líbit. Co konkrétně jste tím myslel?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Jedním z těch výsledků byl ten páteční summit premiérů Visegrádu. Vy už jste jasně říkal, toto jsme ochotni dělat, děláme toho hodně, není pravda, že jsme nesolidární, takže nás neobviňujte z něčeho, co není pravda. Ono je to pohodlné redukovat celou otázku migrace na to, jestli přijmete kvóty nebo nepřijmete, ale to, že přijmete kvóty prostě nevyřeší migrační problém.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Jak si to nemůžeme nechat líbit? Co konkrétně nebo na co, jak konkrétně bychom tedy měli reagovat? Jenom tím, že budeme věci uvádět na pravou míru nebo jakou reakci si představujete?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Je to přesně o prostě výrazně aktivnější komunikaci. My jsme bohužel dneska v situaci, kdy neumíme v řadě zemí říct: "To není pravda." Umíme to říct ještě v Rakousku, protože je to náš soused, ale když se bavím s kolegy třeba z Portugalska nebo ze Španělska. Ti vůbec nevědí, co střední Evropa historicky dělala v oblasti migrace. Čili je to o tom být výrazně aktivnější, výrazně s těmi lidmi ve Španělsku, v Portugalsku, v Itálii výrazně více s nimi mluvit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale pak je to tedy asi něčí chyba, chyba na straně české vlády, na straně konkrétního nějakého ministra, ministra zahraničí nebo čí?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ne, zase přece jenom je to několik lidí, máte omezené kapacity, ale teď je to o tom, co jsme si začali dělat už přes léto, mapovat si, kde je jaký problém, jak se kde o Visegrádu mluví. Součástí té páteční dohody je taky to, že vlastně ode dneška začali velvyslanci všech 4 zemí Visegrádu mluvit s ministry, ministerstvy zahraničí ve zbylých 24 zemích, aby vysvětlovali, co děláme a podobně. Čili je to o výrazně větší ofenzívě, je to taky o větším důrazu. Protože my jsme historicky říkali věci spíš potichu, ale prostě při té nezasloužené kritice je, myslím si, potřeba být prostě výrazně důraznější, to je, jako třeba byli dneska český a slovenský premiér vůči rakouskému kancléři.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A teď ještě jedna část toho vašeho citátu. Na čem prospěšném k účinnému řešení krize kolem migrace už se Evropská unie dohodla kromě kvót a nebylo to uděláno?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
První věcí je definice o těch bezpečných zemích. Ve chvíli, kdy budete mít definované bezpečné země a budou mezi nimi země západního Balkánu, bude tam Turecko a podobně, v tu chvíli velmi rychle vrátíte 30 až 40 procent lidí, kteří se v Evropě snaží získat azyl, čili výrazně tomu systému ulehčíte. A to je věc, která se udělá velmi rychle. Dají se zřídit ty jeho spoty v Itálii, v Řecku, a zase to je věc, která už se přes léto mohla začít připravovat, už mohly začít fungovat. To, co bude trvat delší dobu, ale myslím si, že nakonec je velmi důležité, je bavit se o tom, jestli jsme ochotni sjednotit vůbec azylovou proceduru ve všech členských státech. Tak by bylo jasné, za jak rychle se rozhodne, za jakých podmínek se udělují azyly a podobně, čili to je věc, která bude trvat trošku déle, ale nakonec ta bude velmi důležitá.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A nepatří k těm restům i to, že třeba ono české vyhlášení dobrovolně přijmut 1,5 tisíce uprchlíků, azylantů, není to už také český rest třeba?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Není. Pořád jsme prostě ve srovnání s některými jinými zeměmi, které udělaly mnohem víc, když to přepočtete na počet obyvatel. My jsme v podstatě dobrovolně se zavázali k něčemu velmi podobnému jako ostatní země stejné velikosti.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, jedna věc je závazek, ale druhá věc je to skutečně udělat.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ano, ale to přerozdělování nezačlo fungovat a nezačne fungovat, dokud nebudou fungovat i ty hotspoty v Itálii, čili v tuhle tu chvíli se ještě nepřerozděluje. Ten systém rozdělování podle těch dobrovolných závazků se měl rozjet někdy koncem září, začátkem října.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Irena: "Mluví se o rozdělování 120 tisíc, popřípadě 160 uprchlíků mezi jednotliví země Evropské unie. V Evropě je už v této chvíli uprchlíků mnohem víc a další přicházejí. Co bude s tím zbytkem? Zůstanou v Řecku, Itálii, Maďarsku nebo se budou rozdělovat další?"

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Většina z nich má jeden jediný cíl, a to je Německo. Němci sami odhadují, že letos přijmou zhruba 800 tisíc lidí, další roky to bude velmi podobné. Samozřejmě pro Německo je to na jednu stranu jednodušší, protože jim Německo výrazně stárne a podle odhadů potřebují Němci 400 až 500 tisíc lidí jenom, aby si udrželi vlastně úroveň pracovní síly, jakou potřebují, čili ta, Německo má kapacitu tenhle ten příliv zvládnout. Rok, možná dva. Nebude mít samozřejmě kapacitu takovýhle příliv zvládat dalších 10,15 let. Samozřejmě ve chvíli přiletí další, budou dělat jedno jediné, budou hledat jakoukoliv cestu do Německa, a proto se bavíme o těch hotspotech, aby si vlastně už ve chvíli, kdy přijdou, překročí tu první hranici v Itálii nebo Řecku, aby si rovnou mohli požádat o azyl v Německu, buď ho získají, aby se do toho Německa dostali bezpečně, aby se nemuseli nechávat pašovat, aby nemuseli platit tisícovky eur různým pochybným mafiánům, kteří je někdy dovezou a někdy je jenom nechají umřít.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Vy mluvíte o tom, aby si Německo udrželo úroveň pracovní síly, ale odhlédnuto od ekonomických kritérií, je to od německé vlády odpovědné přijmout takové množství uprchlíků? Letos 800 tisíc, loni to bylo 400 tisíc, uvážíme-li, že celé Německo má 80,5 milionu obyvatel, zvládne to Německo a není to nebezpečné pro Evropu jako takovou? Ptám se českého státního tajemníka pro evropské záležitosti.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
V Německu věří, že to zvládne a pokud má nějaká země zkušenosti s integrací, tak je to Německo. Když se podíváte na Německo, nemáte tam tak problematická ghetta, jako třeba ve Francii, čili je vidět, že prostě Německo je v té integraci výrazně úspěšnější, vždycky budou nějaké problémy, ale ty problémy v Německu jsou mnohem menší. Když se podíváte na to, jak vlastně uprchlí vůbec ti imigranti pracují, tak na rozdíl od řady jiných zemí naprostá většina z nich v Německu má práci, čili nežijí na sociálních dávkách, ale naopak přispívají do systému.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale to jsou stále ta ekonomická kritéria, ale pak jsou i jiná. Složení společnosti, národnostní, náboženské a tak dále.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ale myslím, že i Německo si dává velký pozor na to, aby, když ti lidé přicházejí, aby součástí toho, že můžou zůstat, bylo i to, že fungují podle německých pravidel, že tam nevzniká nějaký alternativní systém.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tereza: "Kolik by podle vás Česká republika mohla bezpečně přijmout uprchlíků? Počítá se se vznikem nových zařízení na ubytování uprchlíků?" Tak mluvili jsme o tom, kolik je Česko ochotno, ale kolik by bylo schopno přijmout?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Historicky v 90. letech jsme byli schopni přijmout zhruba 20 tisíc lidí, uměli jsme je ubytovat, uměli jsme se o ně postarat, čili když se budeme bavit o takovýchto číslech, je to věc, kterou umíme zvládnout. Už jsme ji zvládli. Otázkou samozřejmě je, vracím se jenom prostě k tomu, tehdy to byli lidi, kteří chtěli jít do České republiky a chtěla tady zůstat, chtěli tady žít, my jsme v situaci, kdy prostě většina těch lidí chce přes Českou republiku jenom přejít, nechtějí tady zůstat, čili je to úplně jiný situace. Čili ano, když by bylo potřeba, vzniknou i další zřízení, ale bude to případně jenom pro krátké zastavení na cestě, nebude to zařízení pro lidi, kteří vlastně budou chtít zůstávat v České republice.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Na Facebooku dotaz tento: "Maďarsko je pod palbou kritiky západoevropských vlád. Co udělalo špatně? V čem přesně nedodrželo svou povinnost každého nelegálního imigranta, buď dostat od uprchlického tábora, pokud požádal o azyl, nebo zahájit vyhoštění, pokud o azyl nepožádal?" Co udělalo Maďarsko špatně?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Maďarsko neudělalo špatně vůbec nic. Maďarsko přesně dodržovalo platná pravidla. Jako první země na té uprchlické trase, Maďaři jako první dodržovali pravidla.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
V tom, že tedy uprchlíky volně nepouštěli dál, na rozdíl od těch dalších úřadů?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Přesně tak, přesně tak, přesně tak.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A proč pro to nemá zbytek Unie pochopení?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Vy jste samozřejmě v situaci, kdy pro každého je mnohem jednodušší zavřít oči, prostě to, co dělají Řekové, uprchlíky z ostrovů, dovezou je do Atén nebo do Soluně, aniž by je registrovali, pustí je dál, máte na cestě zemi, jako je Makedonie, která má šanci s tím přívalem nic dělat. Jediné, co může zkusit tu masu lidí zase dostat přes v EU zemí, protože na nic jiného nemá kapacitu. Srbsko je na tom velmi podobně, prostě nemá kapacitu, nemá na to prostředky. Takže vlastně Maďarsko se rozhodlo, že se bude chovat zodpovědně. Mohli zavřít oči, mohli ten problém jenom prostě pustit dál a Maďaři se ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale proč to Maďarsko dělá? Je, proč je tak bohulibé?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Je to rozhodnutí Maďarska, myslím si, že je správné. Prostě pokud si každý ty pravidla upravovat tak, jak se mu líběj, nebo nelíbí, tak ten chaos bude ještě větší, že je dneska a myslím, že právě díky tomu, co Maďarsko udělalo, je dneska ten tlak na řešení a na tu debatu o tom, jak se mají ty pravidla aplikovat, mnohem dál a běžím mnohem rychleji, než kdyby Maďaři prostě jenom zavřeli oči a jenom nasadili lidi na jedné hranici do vlaku a na druhé straně by je nechali vystoupit a pustili je dál.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Je pravda to, o čem mluvil ministr vnitra, v rozhovoru v Mladé frontě DNES, že Maďarsko nedostává přiměřený, od Evropské unie přiměřený počet peněz na tuto svoji politiku, na tuto svoji činnost v porovnání třeba s Itálií, Řeckem?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Maďarsko v tuto chvíli dostává výrazně míň, je to jedna z věcí, na kterou minulá pátek poukazovali premiéři a úplně se zrovna tahle ta část toho závěrečného komuniké nelíbila některým v Bruselu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A proč je to tak? Proč tedy, pokud to tak skutečně je, proč je to rozdělování peněz těm nejvíc zasaženým a nejvíc zkoušeným zemím tak nespravedlivé a pokud se na to ukáže, proč se to nelíbí?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ono je to dáno tím, že samozřejmě ten tlak na Itálii, na Řecko je mnohem dlouhodobější. Ty masy uprchlík přichází do Řecka do Itálie poslední dva roky. Pro Maďarsko je to nový problém, čili zčásti je to o čase, zčásti je to taky o tom, že ten náběh v Maďarsku byl strašně rychlý a ty peníze se vyplácí se zpožděním, čili dneska je na tom Maďarsko výrazně hůř. Uvidíme, jestli ty peníze dostane doplaceny. Je velký tlak na to, aby se zacházelo se všemi stejně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Čili úmysl to není, jsou to opět jenom málo pružné mechanismy v Evropské unii.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Je to v tuhle tu chvíli, že se ty peníze opravdu doplácí zpětně a samozřejmě i to, že Maďarsko ten problém chvíli zkoušelo řešit jenom vlastními silami a potom zjistil, že to sami vyřešit nemůžou.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
"Pokud vím," píše další divák nebo divačka, "mezi Slovenskem a Ukrajinou je regulérní železná opona postavená z peněz Evropské unie. Proč tatáž Evropská unie kritizuje Maďarsko, které za svoje peníze taky opevňuje schengenskou hranic, pouze na jiném místě," tedy na hranici se Srbskem. "Není to dvojí metr?"

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Určitě není. To, co Slováci mají dělat, stejně jako Poláci, prostě chrání vnější hranici. Maďarsko vlastně nikdy tenhle problém mít nemělo, uprchlíci se neměli dostat dál z Řecka, tady dneska prostě největší problém je nefunkčnost Řecka jako té vnější země na schengenské hranici, kteří měli tu hranici chránit, čili logicky Maďarsko nikdy nemělo důvod tak investovat do ochrany hranic, jako teď.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale teď ho má, ten důvod.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Teď ho má.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A je to špatně, že to dělá?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že je to prostě správně. Prostě Maďaři řeší problém za někoho jiného, ale je dobře, že ho řeší. Samozřejmě to, o čem podle mě měli víc mluvit, je, že ve chvíli, kdy si postaví na maďarské hranici se Srbskem, tak se ten migrační proud jenom někam posune. To, co, myslím si, mělo být uděláno líp, je debata s těmi sousedy, na které se ten problém přesune, aby se na to připravili a dohodnout se, jak jí pomůžou pomoct, tak jako dneska někteří pomáhají Maďarsku.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dotaz z webu od Jana Součka: "Proč Syřany nepřijímají taky země Perského zálivu? Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty. Co myslíte, jak by tyto země reagovaly, kdyby jim na jejich území pronikly desetitisíce běženců a co kdyby ti běženci byli navíc křesťané, co by se podle vás dělo?" Tak proč ti běženci muslimského vyznání převážně, nehledají útočiště v zemích Perského zálivu? V bohatších arabských muslimských zemích? Ptá se Jan Souček.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Nechtějí, protože mají pocit, myslím si, oprávněný, že když přijdou do Evropy, mají větší šanci se zapojit, zaintegrovat. V řadě těchhle těch zemí by navždycky byli občany druhé kategorie. To, že přijdou do Evropy ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
V Evropě ne?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Když se podíváte, tak řada uprchlíků, kteří přišli do Evropy, jsou dneska velmi platnými, zaintegrovanými členy společnosti, máme senátora syrského původu, máme dlouholetého úspěšného starostu Mladé Boleslavi syrského původu, máme tady řadu třeba velmi dobrých, úspěšných syrských lékařů a podobně a těch příkladů je hodně, čili ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Senátor Hassan Mezian za litoměřický okres.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Opravdu těch příkladů je hodně a ti lidé, když přijdou a chtějí začít fungovat, tak Evropa jim tu šanci dává, řada zemí zálivu by jim tu šanci nikdy nedala.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A jak by ty země reagovaly, zajímá ještě Jana Součka, kdyby přece jen se tam obrátily ty, ty uprchlické proudy do těchto muslimských zemích. Také by je přijímaly?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Já si myslím, že kdyby jim se nakonec objevily desítky tisíc lidí na hranici, tak ty hranice by se nakonec otevřely, ale trvalo by to a nebylo to by úplně jednoduché.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A podílejí se nějak finančně země Perského zálivu, ty bohaté arabské země na té, na té uprchlické vlně financují alespoň fungování těch uprchlických táborů třeba?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Některé z těch zemí financují fungování uprchlických táborů, některé posílají materiální pomoc, čili aktivita tam je, není to tak, že by země Perského zálivu prostě jenom jako daly ruce od všeho pryč.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Abychom Janu Součkovi odpověděli na všechno, ještě klade dotaz: "Co kdyby ti běženci byli navíc křesťané," ti, kteří by se tedy obrátili do muslimských zemí arabského zálivu?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Platí, myslím, že tam už by stačilo jenom to, že jsou cizinci a prostě byli by to občané druhé kategorie.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
K té pomoci, ať už tedy pomoci azylové nebo peněžní či jiné hmotné, francouzský prezident Francois Hollande dnes mluvil o nutnosti uspořádat mezinárodní konferenci o této migraci. Co se od ní čeká nebo myslíte, že by něco vyřešila?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
V tuhle tu chvíli, jsou na stole 2, možná 3 konference. Ta jedna v listopadu spolu se zeměmi Africké unie, která bude především o tom, jak zlepšit evropskou návratovou politiku, abychom dokázali ty, kteří azyl nezískají vrátit zpátky. Dneska to příliš efektivně neumíme. Druhá konference by se měla věnovat té takzvané balkánské cestě, čili debata se zeměmi západními Balkánu a o tom, jak zastavit ten příliv z té oblasti do Evropy. A třetím tématem, který zmínil dneska prezident Hollande, tak to byla i debata například s Ruskem, možná s Amerikou o řešení konfliktů v Sýrii, v Libyi, protože nakonec, pokud nevyřešíme tyhle ty dva velké konflikty, tak ten příliv z té oblasti nezastavíme, ať děláme, co děláme.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Čili debata s Ruskem, Spojenými státy o řešení konfliktu v Libyi, o vojenském řešení?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Pokud by se podařilo vyjednat dohodu, je to výrazně jednodušší, já si myslím, že konflikt v Libyi nemá vojenské řešení. Prostě nikdo nemá odvahu posílat do Libye vojáky, nikdo nemá odvahu po zkušenostech z Afghánistánu, z Iráku zase jenom okupovat nějakou další zemi a nastolovat tam nějaký režim. To bude muset být buďto dohoda těch znesvářených skupin, nebo nějaké rozdělení. Sýrie bude vlastně stejný problém.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A situace, no, říkáte, Sýrie bude podobný problém, ale i v tom, v tom závěrečném prohlášení nebo komuniké premiérů visegrádské čtyřky v pátek zaznělo, podporovat, teď nevím přesně tu formulaci, zkrátka podporovat zásahy nebo vystupování proti Islámskému státu. Je tím myšlen i vojenský zásah?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Už dneska běží letecké útoky, dodáváme zbraně těm, kteří jsou ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Vcelku neúčinné.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Ale znovu, je to to první, čím můžeme přispět. Je to technika, kterou má Evropa a Amerika, nemají ji Kurdové, ve velmi omezené míře ji mají další země regionu, čili to jsou věci, kde umíme být velmi efektivní, umíme dodávat zbraně, umíme trénovat vojáky, ať už syrské vládní, nebo například Kurdy, čili to jsou věci, které umíme, které je potřeba dělat ještě výrazně aktivněji.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Na Facebooku pokládá Jakub dotaz: "Co konkrétně dělá česká vláda pro řešení problémů v zemích, ze kterých migranti pocházejí?" To teď vlastně jste začal říkat. "A patří do toho také dodávání tedy těch zbraní kurdským bojovníkům?" A jak jde do toho, že Turecko, vlastně náš spojenec, členská země Severoatlantické aliance, bombarduje kurdské pozice?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
To je věc, která samozřejmě pro všechny byla velmi nepříjemná. Je to v tuhle tu chvíli ve velmi aktivní debatě s Tureckem, jak přesně má vypadat ta koalice proti ISILu a za jakých podmínek.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Nerozumím.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Dobře víte, že problém Turecka a Kurdistánu je dlouholetý. To, na co tlačí i na to jako celek, je soustředit na Islámský stát a je to o teď velmi složité debatě s Tureckem o tom, aby se byla schopna se dohodnout s Kurdy minimálně na nějakém příměří a opravdu se soustředit na toho skutečného nepřítele, kterým jsou teroristi z Islámského státu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A, protože tam je evidentní rozpor. Česko dodává zbraně kurdským bojovníkům a náš spojenec v alianci Kurdy bombarduje, tak není to věc, aby se tím začala zabývat i Severoatlantická aliance?

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Zabývá se tím. Ta debata běží právě na úrovni Severoatlantické aliance.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Na webu dotaz od Arnošta: "Často slýcháme, že uprchlíci z válečných zón za účelem získání finančních prostředků na cestu do zemí Evropské unie, prodali své byty. Zajímalo by mě, komu nebo která," teď RK ...

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Realitní kancelář.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
"... realitní kancelář," pravděpodobně, "působící v Sýrii se zabývá nemovitostmi v oblasti bombardování a přesunů vojsk?"

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Pokud by měly byt, který můžou prodat, určitě ho prodají, prodávají veškerý osobní majetek, často se celá široká rodina skládá na jednoho člověka z rodiny, aby se do Evropy dostal. Stejně tak ti uprchlíci přichází z Afriky. Velmi často vlastně za tu cestu, za tu půjčku ručí vlastně otrockou prací celé rodiny. Čili my se v řadě zemí dneska vracíme téměř do otrokářského systému jenom proto, aby se třeba 1 členů z rodiny dokázal dostat do Evropy.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak tolik dnešní Hyde Park, Hyde Park, jehož hostem byl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Pane státní tajemníku, já vám děkuji. Přeji vám hezký večer.

Tomáš PROUZA, státní tajemník pro evropské záležitosti:
Díky a hezký večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Hezký večer přeji, vážení diváci, i vám. Mějte se dobře a na viděnou

Zdroj: Hyde park, ČT24, 7.9.2015

Zobrazit všechny akce