"Panuje tu atmosféra strachu," varuje litoměřický senátor
Lékař Hassan Mezian plánuje, jak pomoci uprchlíkům k integraci.
LITOMĚŘICE / Pacienty na Litoměřicku léčí 40 let, v kartotéce má 35 tisíc lidí. Hassan Mezian však nyní přemýšlí o tom, jak vyléčit svou rodnou Sýrii a zabránit tak eskalaci uprchlické krize. "Pokud budeme strkat hlavu do písku, čekají nás velmi těžké časy. Násilí totiž žádné ploty nezastaví," říká osmašedesátiletý senátor za ČSSD.
- Nedávno jste v rámci svého nadačního fondu uspořádal sbírku pro uprchlíky. Jste s jejím výsledkem spokojený?
Jsem spokojený a velmi mile překvapený tím, kolik lidí nabídlo svou pomoc. Někteří nosili nově koupené oblečení, i když měli sami několik dětí a peníze by se jim určitě hodily. Říkali ale, že je jim uprchlíků líto a že se v podobné situaci může ocitnout každý. Sbírku jsme uzavřeli po několika dnech a asi 30 pytlů s oblečením a mnoho krabic s hygienickými prostředky odešlo do Srbska a Chorvatska.
- Bude mít sbírka pokračování?
Další sbírku už nechystáme, ale dotkli jsme se dalšího problému. Hovořili jsme s uprchlíky ze Sýrie, kteří už v Česku získali azyl a žijí zde se svými rodinami už 10 měsíců. Postěžovali si, že tu nikoho neznají a cítí se opuštění. Rádi bychom proto uspořádali setkání českých a uprchlických rodin, a to v nějakém dětském centru v Ústí nad Labem nebo Litoměřicích. Musí to tu pro ně totiž být těžké.
- Nejsnazší nebyl ani váš příjezd do Československa v roce 1967 za studiem medicíny. Zažil jste zde sovětskou okupaci. Nechtěl jste se vrátit?
O návratu jsem už nepřemýšlel. Je ale pravda, že kdybych do Československa přijel poprvé třeba v roce 1969, tak bych si ho pro studium nevybral. Stejně jako kdybych sem poprvé přijel dnes, tak bych tu dlouho nevydržel.
- Co vám vadí na dnešní době?
Je zde citelná atmosféra strachu, kterou záměrně vyvolávají různí neúspěšní politici v souvislosti s uprchlickou krizí. Strach vyvolávají proto, aby mohli dosáhnout nějakých jednoznačných řešení. Sami nemají žádný jiný program, a takto se snaží vytáhnout na pozice, kam by se jinak neměli šanci dostat. V atmosféře strachu budou lidé volit populisty, a tím pádem můžeme dát demokracii sbohem.
- Jak to ale změnit? Když se o zmírnění vášní pokusili vědci svou srpnovou výzvou proti strachu a lhostejnosti, dočkali se od velké části společnosti nařčení z elitářství.
Češi podle mě nejsou ze své podstaty xenofobní nebo nevraživí lidé. Jsou naopak vstřícní, což se mi potvrzuje dnes a denně. Jsou ale vystrašení, protože lidé, kteří ten strach šíří, jsou hodně slyšet v médiích. Je proto nutné, aby proti této atmosféře vystupovali lidé napříč obory. Vytvořila se například platforma senátorů, kteří vyzývají k prezentaci humánnosti a tolerance coby hodnot České republiky a nikoli xenofobie nebo šíření nenávisti.
- Co kdyby ale hlasitěji mluvili sami čeští muslimové? Lidé se totiž bojí hlavně islámu a kdyby viděli, že zde už nekonfliktně žijí a pracují tisíce muslimů, mohlo by to jejich názor změnit.
To je hezká představa, ale ukažte mi ty muslimy, kteří zde žijí. Podle posledního sčítání lidu se k islámu hlásí 3 tisíce lidí. A je otázkou, zda ho vůbec praktikují. V této republice je muslimů minimum, většina Čechů neuvidí muslima ani z rychlíku.
- Česko se nevyhne povinnému přijímání uprchlíků na základě kvót. Jak by k nim měl stát přistupovat?
Cizincům dáte velkou šanci, když jim řeknete, že mohou pomoci této republice. Když jim umožníte legálně pracovat, vzdělávat se a účastnit se veřejného života, je to jedna z nejlepších cest k jejich integraci. Pokud se tu budou setkávat s nevraživostí na všech místech, budou frustrovaní a povede to jen k problémům.
- Spatřujete právě v tomto riziko současné krize?
Přesně tak. Jestli zahrabeme hlavu do písku, postavíme ploty a budeme dělat, že se nás uprchlická krize netýká, tak je otázkou času, že se lidé začnou chovat i u nás způsobem, který známe z dnešní Sýrie. Lidé jsou totiž snadným cílem propagandy, mohlo by se to vyhrotit v udavačství, ale i zločinecké praktiky. Zločin totiž nezastavíte ploty, přelije se do Evropy, aniž by si toho kdokoli vůbec všiml.
---
Hassan Mezian * Narodil se v roce 1947 v Damašku, ve 20 letech odešel studovat medicínu do Československa. Po promoci v roce 1975 se přestěhoval do Litoměřic, kde pracoval na interně, v roce 1986 složil nadstavbovou atestaci z oboru léčebné rehabilitace. * Za ČSSD byl zastupitelem Litoměřic (2006-2014) i Ústeckého kraje (2008-2012), od roku 2012 je senátorem. * Je ženatý a má tři děti.
Zdroj: 5plus2 - Litoměřicko, 30.10.2015, autor: Michal Dvořák
