Evropská uprchlická krize

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dobrý večer v Hyde Parku. Opět s tématem migrační krize, s tématem, které je problémem samo o sobě, navíc začíná ohrožovat jednotu Evropské unie a její základní hodnoty, například funkčnost schengenského prostoru bez vnitřních hranic, k tomu si někteří čelní politici zemí Evropské unie začínají posílat výhrůžné vzkazy. Třeba německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, Česku, Slovensku, zemím visegrádské čtyřky, které nechtějí přistoupit na navržené a jim vnucované kvóty pro přerozdělování uprchlíků, že by se jim, těmto státům mohly začít krátit peníze z evropských fondů. Když se ukázalo, že to právně není možné, lídři Evropské unie se od tohoto nápadu začali distancovat. Spolková kancléřka Angela Merkelová a rakouský kancléř Werner Faymann chtějí na příští týden svolat mimořádný vrcholný summit Evropské unie, i když není úplně jasné, co přesně by měl řešit, i když neshodu ze včerejší schůzky unijních ministrů vnitra asi ne. Mezitím se kontroly na evropských hranicích dál zpřísňují, v Maďarsku platí krizový stav, který umožňuje dokonce nasadit armádu, ale co se tím vším? Kdo zná řešení? Hosty dnešního Hyde Parku jsou sociálnědemokratický senátor Hassan Mezian a europoslanec ODS Jan Zahradil. Pánové, dobrý večer, vítám vás ve vysílání.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Dobrý večer.

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Dobrý večer vám i divákům.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Fiasko, tak se dá shrnout výsledek včerejšího jednání ministrů vnitra a spravedlnosti zemí Evropské unie, ohledně přerozdělení uprchlíků žádný přesun nepřineslo a rozpory v Unii jako by ještě prohloubilo. Reportáž Markéty Černé přináší podrobnosti.

Markéta ČERNÁ, redaktorka:
"Žádné povinné kvóty kvůli přerozdělování uprchlíků nechceme." K pevnému stanovisku zemí Visegrádu se na mimořádném summitu ministrů vnitra a spravedlnosti přidaly další státy. Rumunsko, Lotyšsko nebo Velká Británie. Další země pak byly nespokojeny s některými částmi textu dohody.

Dimitris AVRAMOPULOS, komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství:
Nedosáhli jsme dohody, kterou jsme chtěli, většina členských států je připravena postoupit kupředu, ale ne všechny.

Bernard CAZENEUVE, francouzský ministr vnitra:
Odpovědnost za uprchlíky nemůže ležet jen na 5 evropských zemích, které přijímají 75 procent běženců. Pokud chce Evropa naplnit očekávání veřejného mínění v této humanitární krizi, musí se spojit všechny země.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Neposunuli jsme se v těch jednáních a ona ta jednání se s námi téměř ani nevedla, dostali jsem finální text, k němuž jsme se vyjadřovali a nezbylo nic jiného než držet a dodržet mandát, který jsem získal od Vlády České republiky a tento text odmítnout.

Markéta ČERNÁ, redaktorka:
"Nechcete kvóty, dostanete míň peněz z evropských fondů." I to po neúspěšných jednáních padlo konkrétně ústy německého ministra vnitra Thomase de Maiziéra v rozhovoru pro německou televizi ZDF. S nápadem údajně přišel sám předseda Evropské komise Juncker. Komise to ale popřela.

Milan CHOVANEC, ministr vnitra /ČSSD/:
Sto jednání bylo mnohdy nepříjemný, mnohdy tam byly náznaky jakýchsi diplomatických frází o tom, že to může mít nějaké důsledky. Jestli těmi důsledky je tedy restrikce v strukturálních fondech, no, tak to potěš pánbůh, ale já si myslím, že komise si velice dobře uvědomuje, že to znamená změnu legislativy.

Markéta ČERNÁ, redaktorka:
Státy nejvíc postižené nápory uprchlíků, Německo a Rakousko, chtějí příští týden svolat mimořádný evropský summit. Obrátili se kvůli tomu na předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Podle Berlína a Vídně není možné, aby břemeno péče o uprchlíky spočívalo pouze na nich, případně na Švédsku. Německo přijalo od začátku září po železnici přes 90 tisíc uprchlíků, Rakousko jen za včerejšek podle slov Angely Merkelové 20 tisíc. K přání svolat mimořádný summit se připojilo i Slovensko. Kvóty na pořadu těchto jednání nebudou. Ty zůstanou v gesci ministrů vnitra.

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka:
Bude se diskutovat o jiných otázkách, zaprvé o otázce, jak můžeme lépe podpořit ty země, odkud uprchlíci pocházejí, za druhé jak můžeme s Tureckem lépe vstoupit do rozhovorů, jak můžeme rychleji vybudovat ty hotspoty v Řecku, ale i v Itálii, protože bez těch hotspotů nebude moci dojít k rozdělování uprchlíků.

Werner FAYMANN, rakouský kancléř:
Je důležitý společný evropský postup. Nemůžeme čekat, až se ti lidé probojují ze Sýrie do Řecka, z Řecka dále až potom nakonec k nám a pak je tady jednoduše zadržet. To by byla humanitární katastrofa.

Markéta ČERNÁ, redaktorka:
Ministři vnitra osmadvacítky se mají znovu sejít 8. a 9. října, Evropská komise ale chce, aby to bylo dřív. Svolání nové schůzky je teď zcela v režii předsedajícího Lucemburska. Markéta Černá, Česká televize.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Www.hydeparkct24.cz, to je adresa našeho pořadu, na níž najdete veškeré podrobnosti, třeba, a to je teď asi nejdůležitější, kompletní přehled všech kontaktů, jejichž prostřednictvím se našeho vysílání můžete aktivně zúčastnit vašimi vlastními dotazy. K dispozici máte naše webové stránky Facebook, Twitter, SMSky, a taky živý telefonát, kterým do naší diskuse můžete vstoupit. Nebudeme otálet, jdeme za dotazy od vás diváků. Pepa posílá otázku tuto: "Co říkáte vyděračskému požadavku Německa, které chce státům, které odmítnou kvóty, snížit vyplácení peněz ze strukturálních fondů?" Tak ono se to vyvíjelo, ano, říkal jsem to v úvodu, německý ministr vnitra Thomas de Maiziére s tím vystoupil v televizi ZDF, pak se to korigovalo, kancléřka Merkelová se od toho distancovala, dokonce i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se od toho distancoval, přestože ten německý ministr vnitra se na něj odvolával s tou myšlenkou. Tak nechme to být v tom smyslu, jestli to tak bude, nebo ne. Už bylo řečeno, že to nehrozí, ale o čem to svědčí tyto výhrůžky Česku a zemím visegrádské čtyřky? Pane Zahradile.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
No, tak, svědčí to, řekněme, o ztrátě nervů části politické reprezentace v Německu a v Rakousku, tedy v těch zemích, které jsou vystaveny asi největšímu náporu těch uprchlíků a svědčí to o tom, že nejenom tyto země, ale celá Evropská unie vlastně neměla a nemá stále připravenou žádnou dlouhodobou strategii, jak tomuhle problému čelit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Meziane, váš dojem z toho včerejšího krachu na schůzce ministrů vnitra členských zemí Evropské unie?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Otázkou méně peněz, to, že se nepřijímají kvóty, to určitě, jak napsal správně ten divák, tak já to považuji taky za vydírání a já ..., otázka kvót samozřejmě je otázka, která ..., ta debata kolem kvót odvádí pozornost od hlavního problému, to je problém uprchlictví a proč uprchlíci opouštějí ty země do Evropy, to je ten hlavní problém.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tomu my se nepochybně budeme za chviličku věnovat, ale ještě k tomu jednání a k těm různým návrhům, co Evropou létají sem tam, tak ještě k tomu včerejšímu summitu ministrů vnitra. Ono sice u těch kvót vypadlo slůvko povinné, ale vlastně i lucemburské předsednictví na ní předložilo návrh, který šel jakoby ještě dál, že tím, že z toho nyní řešeného rozdělení 120 tisíc uprchlíků chtěl udělat jakýsi trvalý klíč, trvalý mechanismus pro přerozdělování dalších a dalších uprchlíků v budoucnu, to svědčí o čem? O podcenění situace, o přehlíživé aroganci vůči zemím v odporu, vůči těm zemím visegrádské čtyřky, o tom, že Evropská komise si ani tváří v tvář problému neuvědomuje choulostivost té situace. O čem to svědčí?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Vlastně každá ta otázka, kterou jste položil, může být v nějakém smyslu zodpovězena kladně. Je to důkaz, jak už jsem řekl, jisté nervozity evropských politiků a politiků z některých členských států, je to důkaz toho, že oni sami si nejsou jisti, jestli se jim ten proud uprchlíků podaří v budoucnu zbrzdit nebo zastavit, že nevědí, jaké bude vlastně to konečné číslo a že řeší bohužel pouze následky a ne příčiny, a tady se určitě dostaneme k tomu, jak už tady pan senátor naznačil, že my se musíme zabývat především těmi příčinami, tedy tím, jak stabilizovat situaci v těch zemích, odkud ti uprchlíci přicházejí, jak pomoci na místě a ne řešit až ex post přílivy statisíců uprchlíků do Evropy, které ty evropské země, jak je vidět, prostě nejsou ani schopny, ani ochotny absorbovat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Českou pozici v evropské migrační krizi dnes při rozpravě v Poslanecké sněmovně předestřel premiér Bohuslav Sobotka. Současný systém migrační politiky Evropské unie podle něj nefunguje a potřebuje změny, takto o nich mluvil.

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/:
Zaprvé ochrana vnější hranice. Není možné, aby jakýkoliv útvar, jakýkoliv stabilní prosperující útvar existoval v dnešním světě obklopen tak vážnými riziky bez toho, aniž by byl schopen efektivně regulovat migrační proudy, které směřují na jeho území. Za druhé ten systém ochrany a regulace migrace musí zajistit, že se budou třídit legitimní uprchlíci a ekonomičtí migranti. Za třetí potřebujeme prevenci migračního pohybu, potřebujeme, aby Evropa soustředila finanční zdroje do regionů, které jsou v okolí regionu nestability. Potřebujeme masivnější pomoc Turecku, potřebujeme masivnější pomoc Libanonu, Jordánsku, zemím, do kterých uteklo nejvíce lidí ze Sýrie před syrskou válkou.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Podle předsedy vlády Česko je připravené být solidární a stejně jako v době válek na Balkáně v 90. letech je schopné se postarat o množství legálních uprchlíků, tedy fakticky azylantů, kteří chtějí žít v Česku, chtějí se tu integrovat a budou respektovat české zákony. Tolik tedy předseda české vlády a proč jsme si ho poslechli? I vy jste o tom mluvil, pane europoslanče, zabezpečení ochrany vnějších hranic Evropské unie. To pořád čeští politici opakují, to pořád upřednostňují, že to je třeba řešit, ale co tím čeští politici myslí? Co tím, co tím myslíte tím zabezpečením vnější hranice? Hlídání armádou nebo co?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Použití všech legálních prostředků, které tu hranici nějakým způsobem zneprostupní, to znamená v krajním případě, a říkám opravdu v krajním případě je to i použití těch poněkud ne tradičních sil nebo složek, může to být i armáda, mohou to být nějaké ty bariéry nebo něco podobného. Ono to nevypadá příliš pěkně, vzbuzuje to reminiscence na doby dávno minulé, ale jak se ukazuje, tak ty jednotlivé členské země Evropské unie, když se dostanou do úzkých, tak nemají problémy, zcela logicky nemají problémy s tím ty hraniční kontroly zavést. Já k tomu dodávám, že mimořádně obtížné je to pro ty jižní země, pro Itálii, pro Řecko, protože hlídat hranici, která je na moři, která je daleko prostupnější než ta hranice na pevnině, o je samozřejmě problematické, ale budou to ty země muset zvládnout, třeba i s pomocí, s finanční pomocí z Evropské unie, z Evropského rozpočtu, ale italské námořnictvo, řecké námořnictvo, to bude muset nějakým způsobem zvládnout, stejně jako se to zvládlo třeba ve španělském případě, protože Španělé mají ty enklávy pro přijímání uprchlíků už na severoafrickém území, a proto ten proud do Španělska třeba není takový, jako přes Itálii a přes Řecko.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Meziane, vy s tím apelem na zabezpečení vnějších hranic Evropské unie souhlasíte? Je to i podle vás to, co je prvořadé?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Není to prvořadé, prvořadé je ukončit konflikt tam, kde, kde vzniká právě příčina uprchlictví, ale otázka vnějších hranic, tak to je tak, jak naznačil pan europoslanec, je potřeba definovat, kde budeme považovat vnější hranice schengenského prostoru, jestli u samotných těch drátů, který stavěj anebo, anebo to moře, anebo jestli v Turecku, anebo jestli v Libyi, jestli... Já si myslím, že hlavní řešení je potřeba stabilizovat ty země, odkud ty uprchlíci přicházejí. Je potřeba stabilizovat, ukončit tu válku v Sýrii. Je potřeba ukončit tu válku, která je v Libyi, spolupracovat s hlavními hráči, ať je to, ať jsou na Středním východě a nebo v severní Africe, Maroko, Tunis, Alžírsko k tomu, aby pomohly řešit právě otázku Libye. Čili otázka, je potřeba, otázka je a odpověď je řešení, původ konfliktu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ano, ale jak řešit původ konfliktu? Cožpak je to možné jinak, než vojensky v současné situaci, pánové?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Ano, ano, je to možný.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Jak?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Je to možný a apeluju, aby bylo především diplomatický. My máme ve Středním východě, česká diplomacie je vynikající diplomacie a máme diplomaty, který jsou jedni z nejlepších, ať je to ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale, pane senátore, jak diplomaticky jednat s Islámským státem? Protože ten je tím, co ohrožuje momentálně situaci lidí v Sýrii, v Iráku ...

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
S Islámským státem, s Islámským státem, je potřeba ukončit ten Islámský stát, ten Islámský stát vzniká ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A jak jinak než vojensky?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
... jako ten nádor, který, který, ten zhoubný nádor, který vzniká, když se nedomluví hlavní hráči, který jsou ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A jak jinak ukončit problém Islámského státu než vojensky?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Ne, no, vojensky, určitě, Islámský stát neexistuje jiný způsob než vojenský, ale musí se domluvit hlavní hráči v týto oblasti.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
To jest?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Diplomacie, domluvit se s Ruskem, se Spojenými státy ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale teď jste řekl, že s Islámským státem nelze diplomaticky, jenom vojensky.

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Ano, ano, snažit se dostat pod kůži Islámského státu, odkud je financován, odkud je, přicházejí ty bojovníci, vůbec řešit otázky, odkud, odkud dostává svou podporu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Čili vy myslíte, že Islámský stát není soběstačný, že bez vnější podpory není schopen existovat?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Já si myslím, že určitá vnější podpora, jak tomu Islámskému státu, ale i státům nebo silám, nedostatečná podpora silám, který, který, který válčej proti němu, vedou k tomu, že Islámský stát nebo ta, nemám rád slovo Islámský stát, to je zločinecká organizace a tu zločineckou organizaci je potřeba likvidovat všemožnými prostředky.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Zahradile, podle vás, jak jinak utnout ty příčiny migrační krize, než vojensky v zemích původu?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tak, pokud jde, pokud jde o samotnou Sýrii, tak je zcela jasné, že ten takzvaný Islámský stát nemůže být poražen jinak než vojensky a že se západní země v tom bude muset začít více angažovat a stejně tak se budou muset začít více angažovat i země v regionu, které s tou válečnou zónou v Sýrii bezprostředně souvisí a že bude muset dojít k nějaké širší mezinárodní koalici. S tím já souhlasím. Ale ti uprchlíci, kteří přicházejí do Evropy, přece nepřicházejí pouze a výhradně ze Sýrie, ti přicházejí možná dokonce, kdybychom to statisticky vyjádřili, tak z těch statisíců lidí, kteří přišli do Evropy v posledních měsících, jich ze Sýrie byla menšina. Oni přicházejí ze zemí subsaharské Afriky, oni přicházejí z Eritreje, oni přicházejí dokonce i z Afghánistánu, přicházejí těmi děravými místy, kde neexistuje žádná státní správa, kde nefunguje žádný, žádný mechanismus státní administrativy, jako je třeba Libye. No, a tam samozřejmě ta situace je daleko komplikovanější a její řešení je také daleko komplikovanější a dlouhodobější, protože to jsou sice zóny, kde se také bojuje, třeba mezi Eritreou a Etiopií také existuje válečný konflikt, ale tam ten západ podle mě by zasahovat neměl a zasahovat tam zcela jistě také nebude.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pak nás ale čeká tato migrační krize jako krize dlouhodobá.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ta migrační krize už je dlouhodobější. Ta začala před několika lety a bohužel Evropská unie, tedy orgány Evropské unie, zejména Evropská komise, ale i ty země jižního křídla ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ano, dlouhodobá už je, to víme, ale vypadá to, že dlouhodobá ještě bude.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
... to podcenily a nevěnovaly se dostatečně ochraně vnějších hranic. Já si nepamatuji za celou dobu, co sedím v Evropském parlamentu, že by Italové nebo Řekové přišli a řekli: "Podívejte se, máme tady problém, začíná k nám proudit stále větší množství uprchlíků, už to nezvládáme, budeme potřebovat pomoc s ochranou hranic. Pojďme předělat evropský rozpočet tak, aby se třeba méně peněz dávalo na ty fondy a na ty, nějakou tu strukturální pomoc a dejme více peněz na ochranu jižní hranice." Nic takového já jsem z Itálie ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Na tom bude bito Česko.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já jsem z Itálie a Řecka nikdy neslyšel ..., já si myslím, že na to by i země, tedy ty nové členské země, které jsou příjemci těch fondů, že by na to slyšely, protože tady jde opravdu o ochranu stability uvnitř Evropské unie jako takové. A poslední věc, kterou k tomu řeknu. Tam v těch oblastech, kde, které rekrutují největší množství těch uprchlíků mimo válečnou zónu Sýrie, já bych tu Sýrii teď možná nechal trochu stranou, protože to je opravdu speciální případ, ale tam do těch oblastí je nutné vyslat velmi silný vzkaz, že Evropa není schopna, není ochotna absorbovat statisíce uprchlíků třeba ze subsaharské Afriky a není možné tam posílat vzkaz takový, jako učinila poněkud nešťastným způsobem německá kancléřka, která těm lidem vlastně řekla: "Přijďte sem všichni a my si vás tady potom nějak přebereme, my si vás nějak ..."

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale ona mluvila právě o syrských běžencích.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ona mluvila o syrských běžencích, ale ta interpretace, to, jak si to ti lidé vysvětlili v nějakých bližších nebo vzdálenějších oblastech konfliktů, odkud odcházejí, ta byla zřejmě velice široká a oni to, oni to brali jako pozvání do Evropy, že tady si je nějak prostě přerozdělíme. To je prostě velmi nešťastné. Já myslím, že ty signály, které mají zaznívat z Evropy, mají být přesně opačné: "Nemůžeme vás přijmout, nezkoušejte to, dostáváte do problémů sebe, spousta z vás se nějakým způsobem dostane do dalších konfliktních oblastí, ta cesta je nebezpečná, můžete na ní zahynout a podobně." Prostě Evropa na to v tuto chvíli není připravena, ty kapacity jsou vyčerpány a veřejné mínění, hlavně veřejné mínění už s tím neumí nakládat, už to neumí vlastně akceptovat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak a my máme telefonát, dobrý večer, vítám vás ve vysílání. Kdo se nám dovolal a váš dotaz prosím.

divačka:
Dobrý večer, tady je Novotná.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ano.

divačka:
Já bych se ráda zeptala pana europoslance Zavadila ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Zahradila, ano.

divačka:
Zahradila, promiňte, proč se ještě nikdo nezabýval postojem bohatých arabských zemí k tomuto problému? Je to přece islámský problém, a tudíž Omán, Kuvajt a podobně k tomu zaujaly postavení tak, že oni, je to nezajímá nebo ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ano, rozumíme vašemu dotazu, pan europoslanec vím odpoví a pan senátor samozřejmě může taky.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Asi pan senátor na to zareaguje taky. Ti uprchlíci, ti, co utíkají, ale do těch zemí, jako je Saúdská Arábie, jako je Kuvajt, jako je Omán, oni tam nechtějí, oni tam nesměřují. Oni tam nežádají o azyl. Oni směřují do vysněné Evropy, která je pro ně atraktivní svými sociálními systémy, svým poměrně benevolentním azylovým zákonodárstvím a oni nesměřují do zemí, kde by se velmi pravděpodobně stali nějakými občany nebo ne ani občany druhého řádu, ale není cesta, jak přinutit ty takzvané bohaté země toho, ty Gulf states, tedy země zálivu, aby ty uprchlíky přijímaly, když sami ti lidé tam nechtějí. Ono je to totiž trošku podobné tomu systému kvót, který teď tady některé země se snaží zavést v Evropské unii. Oni nám říkají: "Vy si budete muset nějaké uprchlíky prostě povinně přijmout a my vám spočítáme, kolik uprchlíků na vás vyjde." A my jim říkáme, česká vláda jim říká a já v tomhle tom jako opoziční politik českou vládu podporuji, česká vláda jim říká: "Ale ti lidé do České republiky nechtějí. Oni chtějí do Německa, oni chtějí do Švédska nebo do Nizozemí, jak je přinutíte," a to je otázka na paní Merkelovou, na pana Junckera a na další politiky Evropské unie, "jak je přinutíte, aby zůstali v České republice, aby tady požádali o azyl? To pro ně máme dělat nějaké pobídky nebo nějak tu Českou republiku propagovat jako dobrý cíl pro uprchlíky?"

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale teď už se říká, že, že si nebudou moci vybírat, že by si neměli vybírat. To je momentální stanovisko lídrů Evropské unie.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já skutečně nerozumím tomu, jakým technickým způsobem ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Angely Merkelové konkrétně.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
... to chce paní Merkelová nebo pan Juncker nebo pan Tusk nebo kdokoliv jiný, jak to chce udělat a jak ty lidi chce donutit, aby zůstali někde, kde zůstat nechtějí. Když budou jednou v schengenském prostoru ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Vazbou na sociální podporu v místě, kam budou přiděleni.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Když budou jednou v ..., samozřejmě to je možné udělat, ale ti lidé stejně budou mít tendenci jít do toho státu, kde ten sociální systém je štědřejší, takže to pak vyvolá tlak asi na sjednocení těch jednotlivých azylových systémů, a to je věc, se kterou já absolutně nesouhlasím, protože každý stát by měl mít právo si svoje azylové zákonodárství a na to nějaké navázané sociální benefity stanovit sám.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane senátore, vy k tomu?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Já bych to bral i z druhý strany pohled, ještě z druhý strany to, že ve světě chudých je 1,3 miliarda lidí chudých, který disponujou s nejmíň, mají příjem, který se rovná denně půl dolaru a je to, jejich příjem za rok se rovná jedno měsíční příjem těch bohatých z bohatých zemí, čili je potřeba ..., bohatý země maj průmysl, maj, maj, jsou bohatý, disponujou s 80 procenty příjem světa, zatímco ostatní chudý země disponujou s nejchudší 1,04 toho příjmu světa, čili na toto je potřeba taky se dívat, je potřeba se dívat, že ty chudý země nemají přístup k industrializaci, ty musejí dodávat suroviny a dostávat hotový věci za mnohem, mnohonásobně větší ceny. To, co se investuje ve světě za vojenský průmysl a vůbec za, za válečný, za válku a za válečný mašinérie, je z toho jenom, jenom část z toho, 10 procent z toho stačí k oživení těch chudých.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Zahradile, stručně, chcete reagovat? Velmi stručně, abychom postoupili k otázkám dalších diváků?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Určitě velmi stručně. To, že investovat do stability těch zemí, ze kterých by eventuálně mohli přicházet uprchlíci, se vyplatí. To je známá věc a já bych tady chtěl požádat pana senátora, jakožto senátora za vládní stranu, aby tedy pomohl přemluvit českou vládu, aby dostála svým závazkům v oblasti rozvojové pomoci, protože my to umíme posílat peníze, které se účelně utratí v těch zemích, kde je zapotřebí zvýšit životní úroveň. Bohužel vláda v této věci není schopná dostát svým závazkům, které vyhlásila, ke kterým se přihlásila, to znamená, platit 0,33 setin procenta hrubého domácího produktu, platí jenom 0,11 setin, čil je to sice kapka v moři, ale je to něco praktického, čím by Česká republika mohla pomoci stabilizaci situace v některých těch rozvrácených zemích.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pánové, postupme dál k tomuto dotazu od dalšího z diváků: "Neměla by se debata přenést od důsledku k příčinám? Bombardování Libye a Srbska, uprchlíci z Kosova, Severoatlantickou aliancí bez mandátu OSN, invaze do Iráku bez mandátu OSN, vyzbrojování opozice v Sýrii." Připomíná tento divák nebo divačka. "Není možným řešením," píše dál, "podpořit mezinárodně uznanou Asadovu vládu?" Pane senátore, bylo by to možným řešením podpořit vládu syrského prezidenta, diktátora Bašára Asada?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Já bych apeloval, já bych apeloval napřed samozřejmě na to řešení konfliktu, celýho konfliktu diplomaticky. Ve vztahu k Asadovi my máme, my máme jednu z nejlepších diplomatů, to je paní, paní Filipiová, která, není to tajemství, která, která toto ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Česká velvyslankyně.

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Ano, česká velvyslankyně, která skutečně nám dává vynikající informace a vůbec její práce v této oblasti je obdivuhodná, je to, je to legenda české diplomacie, takže ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Paní Filipiová patřila k těm, kteří varovali před podporou protiasadovské opozice. Je to tak?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Je to ..., ano, je to tak, je to tak.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, ale postoj Evropské unie a i české diplomacie byl jiný ale, oficiální postoj.

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
A ne rychlým, ne rychlým způsobem prezentovala celou situaci úplně sofistikovaně a velmi, velmi ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A váš pohled na věc? Udělal Západ správně, že vsadil na podporu protiasadovské opozice?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Západ dělá skutečně takových věcí, který, který, ne jako, že to je Západ, ale vůbec ta politika, mezinárodní politika v týto oblasti úplně selhala. Stoprocentně, je to válka, která už je pátý rok, denně umírají lidi, každý den my jsme řekli hned na začátku, každý den násilí produkuje a radikalizuje celou tuto oblast. Až přijde čas, řekli jsme, i paní Filipiová řekla, že se obáváme, že jestli mezinárodní společenství nedělá krok, jakýkoliv krok k ukončení týto války, tak bude velmi mile překvapený nedozírnými následky. A už to vidíme. Další následky budou, teprve, když skončí válka, dá-li Bůh a skončila válka, kam půjdou tyhle ty zabijáci z celý týto oblasti? Pojedou do Evropy do, já nevím, do světa, budou z nich mafiáni? Co z nich budou? Zatím už vidíme ty převaděči, to je jenom slabý odvar, co nás čeká od těch lidí, který jsou v týto oblasti, z kterých se stali zabijáci.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A vaše, váš návrh řešení?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Diplomaticky napřed, aby normálně domluvit se, normálně domluvit se. Já nechci viset na nějakým určitým člověku, určitý člověk v demokracii já jsem vychován, demokracie je, kde lidi jako bývá i střídání mocí a já už jsem zvyklý na ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Čili osoba Bašára Asada tam není klíčová v řešení toho konfliktu v Sýrii?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Já souhlasím s postojem vlády, který je k týto otázce zatím konzervativní.l

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak Facebook a dotaz od Ladislava: "Rusko dalo jasně na vědomí, že nedovolí, aby ze Sýrie vznikala nová Libye, hodlá dělat vlastní nejen letecké údery proti islamistům, protože dosavadní jsou málo účinné. Spojené státy jsou znepokojené a postup kritizují. Rozumíte tomu? Já ne," píše Ladislav a ptá se, s čím mají tedy Spojené státy problém v tom, při tom ruském angažmá v Sýrii. No, a tedy jeho dotaz na vás: "Rozumíte tomu?" Rozumíte tomu, pane europoslanče, pane senátore?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tak já tomu rozumím, tady se dostáváme do světa velmocenské politiky, kdy ta Sýrie už není jenom bojištěm vnitřní války, ale je také určitým náhradním hracím polem pro různé geopolitické měření sil. Jestliže Rusové chtějí zasahovat a já nevím, jestli to tak je, ty zprávy jsme slyšeli z veřejných zdrojů, ale zatím to není úplně ověřené. Jestliže Rusové chtějí zasahovat v Sýrii na podporu Asadova režimu, tak bych řekl, že jejich hlavním motivem není boj proti Islámskému státu, ale spíš posílení vlastního vlivu v té oblasti. Všichni víme, že Asada podporuje Írán, Írán je geopolitický, geostrategický spojenec Ruska, čili tam se vytváří takový trojúhelník, řekněme, mocenský, no, a zcela logicky Spojené státy prostě stojí na opačné straně té barikády, podporují zase ty síly, které jsou proti Asadovi. Určitě si nepřejí, aby vzrůstal vliv Íránu v oblasti. Já si také nepřeji, aby vzrůstal vliv Íránu v oblasti, protože to je země, která usiluje o výrobu jaderné zbraně a pokud by Írán získal jadernou zbraň, tak se tam roztočí takové kolo zbrojení, že jsme to neviděli od dob studené války. Takže je to složitá situace a toto je odraz už ne vnitřního konfliktu v Sýrii, ale geopolitického soupeření jednotlivých světových mocností.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Podle bývalého českého prezidenta Václava Klause by Evropa měla říct uprchlíkům stop a zavřít hranice, jinak podle něj hrozí, že padne celá evropská civilizace. Řekl to ve slovenské televizi HN, europoslanec Pavel Telička pak v pořadu Interview ČT24 jeho názory označil za projevy extremismu.

Pavel TELIČKA, europoslanec /nestr. za ANO/ /Interview ČT24, 14. 9. 2015/:
Je to extrém a jsou to hlasy extremistů a bohužel k těm se Václav Klaus dnes zařadil. To znamená, já nevím, jak může bývalá hlava státu, členského státu Evropské unie, která prostě budovala tady 2,5 desetiletí demokracii, on se na tom v té či oné míře podílel, de facto zpochybňovat naše mezinárodní právní závazky. To je prostě kdekoliv jinde zcela nepředstavitelný. Takže mě to od Václava Klause nepřekvapuje, protože on využije každou příležitost, aby v zásadě zabíjel hřebíček do té pomyslné rakve, takže skutečně to jsou názory dneska extremistů.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Navazujeme diváckou otázkou: "Máte zato, že Václav Klaus šíří konspirační teorie? Nemá náhodou opět pravdu jako v případě Lisabonské smlouvy, když varuje před cílenou likvidací národů v Evropské unii, která už probíhá léta a nyní se zintenzivnila natolik, že může zlikvidovat celou naši, celý náš kulturní, ekonomický a sociální systém?" Tak zní tento dotaz. Takže šíří podle vás Václav Klaus konspirační teorie nebo snad xenofobní názory? Jak je to? Nebo má pravdu, jak se vlastně ta, tento divák či divačka ...

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Tak, kdo začne?

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak dejme slovo panu senátorovi.

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
No, já jsem, nedávno jsem četl velký, takový hezký článek od pana kolegy, doktora Jana Hnízdila, kde se hned na začátku zeptal, jestli máme na ty uprchlíky s chlebem nebo s flintou, něco v tomto smyslu, že skutečně naše hodnoty a skutečný hodnoty a nejen to, to, co chceme vytvářet u našeho národa, právě ty hodnoty humanismu, který nám řeknou v budoucnosti, ano, naše děti, naši potomci řeknou, buď nám řeknou, že jste byli krutý a šli jste na lidi, který byli v nouzi, s flintou a nebo řeknou: "Ano, chovali jste se dobře." Čili já jsem pro, aby se chovalo k těm lidem humánním způsobem, to je ta vlastnost, která je vlastní českýmu národu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A pane europoslanče, je evropská civilizace v ohrožení a mělo by se říci stop a hranice zavřít?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já si nemyslím, že jde o cílenou likvidaci národů v Evropské unii. Já nejsem tedy příznivcem konspiračních teorií. Podle mě je to daleko spíš výsledek chaosu, neschopnosti evropských lídrů improvizace a nedostatku strategie, ale divím se tomu, co jsem tady slyšel od pana Teličky, který označil Václava Klause za extremistu, když on jinými slovy, tedy Václav Klaus, řekl jenom to, co dnes přece říkají všichni, říká to česká vláda, říká to už i ta Angela Merkelová, a to, že je třeba ochránit vnější hranice Evropské unie, aby se ten příliv uprchlíků zastavil. To není žádný projev extremismu, to je podle mě projev zdravého rozumu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale představme si to technicky. Tak ochráníme vnější hranice Evropské unie a co? Příliv migrantů, ten neustane a kde se budou hromadit? V Srbsku, nebo kde, Srbsko už z toho má strach.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Příliv mikrandů, migrantů, omlouvám se, v každém případě zeslábne, pokud jim Evropa vyšle dostatečné signály, pokud jim řekne: "Nemůžeme akceptovat další milion nebo 2 miliony nebo 4 miliony uprchlíků třeba ze Sýrie." Tam jsou dnes podle všech odhadů na cestě nějaké 4 miliony lidí. To prostě ta Evropa absorbovat podle mého názoru nemůže a tento signál prostě do těch enkláv musí vyslat, že Evropa nemůže sloužit jako poslední záchranná stanice pro každý ozbrojený konflikt ve svém nejbližším okolí. Ti lidé, kteří už tady jsou, samozřejmě jsou pod nějakou mezinárodní právní ochranou, pod konvencemi OSN, pokud požádají někde o azyl, tak jsou pod ochranou domácího zákonodárství, u nás třeba je Listina základních práv a svobod, no, a pokud jim je přidělen azyl nebo dočasná ochrana nějaký jiný právní statut, tak se ocitají v právní jistotě, tedy pod ochranou toho státu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
To ano, ale co lidé, kteří jsou na cestě, kteří jsou ještě před branami Evropské unie? Zavřeme hranice, ochráníme je, řekneme: "Stop."

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Budeme, budeme, podle mého názoru k tomu budeme muset přistoupit, pokud ten proud uprchlíků ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A co s těmito lidmi bude?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Ti se budou muset vrátit. Pokud ten proud uprchlíků nepoleví, tak Evropa bude muset přistoupit k nějakému restriktivnímu opatření kombinovanému se vzkazem do těch enkláv, z kterých se rekrutují uprchlíci: "Prosím, už sem nechoďte." Dánská vláda například, a tu by asi pan Telička za extremistickou se neodvážil označit, už začala s reklamami, s placenými reklamami v médiích, ve kterých ty uprchlíky demotivuje, víceméně jim nedoporučuje, a by se pokoušeli vyhledat azyl v Dánsku, protože ho prostě nedostanou. Já myslím, že toto jsou vzkazy, jakkoliv to vypadá nepříjemně, možná to vypadá i nehumánně, toto jsou vzkazy, které musí začít z Evropy zaznívat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Meziane? Souhlas?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Počet, počet uprchlíků v roce 2015 je přibližně 432 tisíc uprchlíků, polovina je Syřanů. Cílová země uprchlých Syřanů je vlastně Sýrie za předpoklad, že válka se tam skončí, to je jejich, to je to, co chtějí. Čili pokud, to je, jako když máte ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Kde berete tu jistotu, že, že tyto statisíce lidí, kteří se vypravili do Evropy, se pak skutečně zase vrátí zpátky?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Musíme, musíme jim dělat, musíme jim dávat ty předpoklady k tomu. Takhle můžeme jako mezinárodní společenství, nejen Česká republika, Česká republika může fungovat jedině, hlavně v rámci mezinárodního společenství a ne málo, protože Česká republika to o tom bych mluvil, se snaží a dělá, co může, maximálně co může víc než počet obyvatelstva a já v tom s českou vládou souhlasím.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A souhlasíte i s tím, co říká pan europoslanec Zahradil, že v určité chvíli, v této chvíli pravděpodobně je třeba říci stop a uzavřít hranice?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
To máte, já bych to postavil tak, jako když vedle vašeho domu hoří nějaký dům, vedle Evropy na jeho východní hranice Evropy je nějaký dům, který hoří, stát, který hoří je Sýrie, a když lidi utíkají z tohoto domu, to je jako něčím nepřesvědčujete, než to, že nějakým způsobem pomůžete hasit ten požár. To je ten, to řešení, žádný jiný řešení nemyslím, že by bylo racionální.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale požár evidentně zatím nikdo nehasí a lidé utíkají a místo, kam utíkají, začíná být plné, takže ...

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Můžou očekávat to horší. Pokud to nedělají a Evropa, zatím celý mezinárodní společenství v případě Sýrie zaspalo a pokud se nehne, můžeme očekávat to nejhorší a abychom zavřeli neprodyšně schengenský prostor, to jako já nejsem z toho optimista.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Vítek se ptá, konkrétně se obrací na pana senátora Meziana: "Vás neuráží, že se 99 procent ekonomických migrantů," píše Vítek, "vydává za Syřany? Stačí jen ztratit doklady, uvést původ země Sýrii a brány do Schengenu jsou volné. Vzal byste své děti na nafukovacím člunu na cestu přes moře s vestou jen pro sebe?" Ptá se vás Vítek.

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
To je, to je taková hodně emotivní otázka kolem toho. Já jsem nedávno, před 3 dny jsem byl v uprchlickým táboru v Bělé pod Bezdězem a skutečně jsem viděl, to já dokážu rozlišovat podle nářečí, ti, který pocházejí ze Sýrie a skutečně většina byla ze Sýrie. Nedokážu říct procent, ani 99 procent, ale je tam hodně lidí ze Sýrie, je to, bylo to hodně emotivní a hlavně ty příběhy byly velmi emotivní. Ty lidi není lůza, nejsou lůza, jak některý lidi uvádějí. Já jsem viděl malé děvčata, který, 10, 11 roků, který uměly vedle svý či a vedle arabštiny uměly, hezkou angličtinou mluvily, na ten jejich věk je to, je to vynikající. Kdyby chtěly bývaly od narození plánovaly, že pojedou do Německa, tak se učily německy a ne anglicky, ty normálně jsou lidi, který jsou často velmi vzdělaný a jejich cílová země, já je znám moc dobře, jejich cílová země je jejich domov.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Možná pro diváky, pro bližší představení, pan senátor Mezian pochází ze Sýrie, z Damašku a v Československu, v Česku je od roku 67, je to tak?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Ano.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Od studií na medicíně. Vy máte v Sýrii ještě rodinu, příbuzné?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Mám.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A jsou nyní v nějakém ohrožení?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Jsou na tom stejně jako 20 milionů Syřanů. Tečka.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
To jest? A jsou v nějakém osobním ohrožení konkrétním?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Každý, každý Syřan je v osobním ohrožení tam, kde, kde, tam není jenom válka, ono především je tam, jsou zločiny jinýho druhu. Únosy, unášejí lidi a chtějí za ně vysoký výkupný, jinak je zabijou. Je tam, jako jsou oblasti, kde vláda a stát ty lidi nemají ani pocit bezpečí, nemají elektřinu, nemají základní potřeby života, lidi, který normálně, když jste přišel do nějaký vesnice a klepal na první dům, tak vám dali první i poslední, teď Syřany, který dávali lidem, který žili z toho a měli hrdost na to, že jsou pohostinný, jsou na tom velmi špatně.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
A v té souvislosti neuvažujete také o přesídlení, o přemístění vašich příbuzných sem za vámi?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Pane redaktore, já se vám omluvím, že takovou osobní otázku bych nechtěl odpovědět.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Dobře. Pan Zahradil se chtěl ještě k dotazu Vítkovu vyjádřit, k tomu, o čem byla řeč.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Mě jenom napadlo v té souvislosti, když se tady zmínily ty uprchlické tábory, já jsem byl v jižním Turecku, pravděpodobně v tom největším uprchlickém táboru pro uprchlíky ze Sýrie v Gaziantepu, Turecko dneska dává přístřeší už téměř 2 milionům uprchlíků ze Sýrie a já myslím, že to je věc, kterou to mezinárodní společenství také musí nějakým způsobem prostě ohodnotit. Říkal to tady premiér Sobotka, já s tím úplně souhlasím, že těm zemím, které jsou v bezprostředním sousedství toho konfliktu, jako je Turecko nebo třeba Jordánsko nebo Libanon a které jsou ochotny a schopny poskytnout milionům lidí, to jsou skutečně miliony lidí, v Turecku 2 miliony, v Libanonu milion nějaký azyl a třeba ten tábor Gaziantep, ten je velmi dobře vybavený, to nejsou nějaké plátěné stany s nějakými rohožemi, to jsou buňky, to jsou domky. Samozřejmě je to pořád uprchlický tábor, není to domov, ale ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Kolik pojme lidí?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já to nedokážu odhadnout, ale myslím, že to jsou statisíce lidí a takových táborů je tam několik, čili tady je zapotřebí soustředit tu pomoc, a to také je jedno z možných řešení, těm lidem prostě nabídnout ta záchytná stanoviště v těch zemích, které jsou v bezprostřední blízkosti toho konfliktu, které jsou jim kulturně a civilizačně blízké a z nichž mají šanci, že se jednou, až ten konflikt skončí ...

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Vrátěj domů.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
... budou moci vrátit poměrně bezproblémově a poměrně rychle domů do Sýrie.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Na webu vám pokládá dotaz Julie: "Všichni multikulturalisti tvrdí, že jsme jen hysteričtí a není se čeho bát. Jenže skutečně erudovaní lidé," píše Julie, "ze zpravodajských služeb i z armády," například připomíná generála Šedivého, "tvrdí něco jiného. Prý jsme ve vysokém ohrožení. Jaký je váš názor?" Tak, pane senátore, vy jste už o tom mluvil, že co nás čeká, předestřel jste tak jako v dost temných barvách, až ti lidé, co působí teď v Sýrii, se vydají na cestu do Evropy, myslel jste ty bojovníky, kteří tam bojují?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Hysteričtí jsou vlastně lidi podle mého, hlavně hysteričtí jsou lidi, který bohužel pocházejí i z politiky i z nejvyšších míst politiky, jak tady rozsévají nenávist a strach mezi lidmi. Já zase věřím bezpečnostním složkám této země, které jsou velmi sofistikovaný. Říkám bezpečnostní složky, to je včetně armáda, včetně všechny složky, který maj na starost bezpečnost týto země. S politikou týto vlády, naše vlády mimořádně, tedy mimořádně je shoda mezi hlavními hráči v politice České republiky a v podpoře vlády, české vlády k řešení této krize, včetně odmítání takových nesmyslných kvót a tak dále. Čili je to mimořádná příležitost k tomu, abychom dokázali a ukázali, že jsme schopni řešit tento problém v rámci celoevropského společenství.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane europoslanče, jsou české nebo evropské bezpečnostní složky schopné ochránit bezpečnost těchto zemí?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Věřím tomu, věřím tomu, že ano. Samozřejmě v tom nekontrolovaném přílivu uprchlíků se určitě může uschovat nějaký radikální element, a proto je právě, i z těchto důvodů je zapotřebí, aby se ten příliv, pokud možno, ztenčil a aby to byli lidé, kteří jsou identifikovatelní, kteří prostě mají nějakou minulost, kteří jsou dohledatelní a ne nějaké anonymní zástupy lidí. Ale já nechci, já nechci být hysterický, já se nejmenuju ani Konvička, ani Okamura, já bych tady nerad šířil hysterii tohoto typu. Já si jenom myslím, že politici, ať už čeští politici nebo kteříkoliv jiní politici se nemají chovat naivně, mají se chovat podle, já bych to nazval princip předběžné opatrnosti. My prostě ten princip dodržujeme i v jiných disciplínách, dodržujeme ho třeba v ochraně životního prostředí, kdy neděláme nějaké věci, které by mohly ohrozit, já nevím, čistotu vod nebo ovzduší, takže prosím, udržujme ten princip předběžné opatrnosti i pokud jde o nakládání s migranty. Vyvarujme se toho nebezpečí nebo toho rizika, že by sem mohly proniknout nějaké radikální elementy. Nevyvolávejme hysterii zároveň. Já si myslím, že ta situace je zvládnutelná. Česká republika, jak už tady bylo řešeno, je země, která má určitou dobrou tradici v péči o migranty. Určitě to neskončí tak, že by, že bysme řekli: "Nula, my sem nechceme vůbec nikoho," to jsem přesvědčen, že takhle neskončí. Já chci slyšet od vlády například, aby nám řekla, jaký je realistický odhad, o kolik migrantů je Česká republika schopná se postarat, ale také podle jakého klíče je bude selektovat, podle jakého klíče je bude vybírat, aby minimalizovala to riziko, že se sem dostane někdo, kdo bude potom ohrožením vnitřní bezpečnosti tohoto státu.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
No, a vy byste tedy navrhoval jaký postup?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Já to chci slyšet od vlády. Já jsem opoziční poslanec, mimochodem dnes jsem to od pana premiéra neslyšel ve sněmovně, přestože jsem se tam byl kvůli tomu podívat. Já bych velmi uvítal, kdyby česká vláda řekla: "Naše kapacity pro migranty jsou takové, takové, takové, budeme brát lidi z těchto, z těchto, z těchto oblastí, ale budeme brát pouze lidi prověřené, budeme brát lidi, u kterých lze prokázat nějakou totožnost a budeme brát lidi, u kterých nám zpravodajské služby aspoň do určité míry zaručí, že nejsou napojeni na nějakou radikální větev nebo radikální organizaci. To je ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Toto vy chcete slyšet od vlády. Kdyby vy jste byl vládním politikem, tak toto byste, s tímto byste před českou veřejnost předstoupil?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
S tím bych určitě, s tím bych určitě před českou veřejnost předstoupil a s vládou se shodnu v tom a v tom určitě vláda má podporu opozice, že násilím nanucené, nadekretované kvóty, kde se uprchlíci přerozdělují, jako nějaká kuřata za Agrofertu, to prostě je něco, co nemůžeme akceptovat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Na Facebooku se ptá Lenka, obrací se konkrétně teď na pana senátora: "Jak je to s muslimy? Dovoluje jejich víra integraci mezi křesťany a myslíte, že se tyto masy uprchlíků chtějí integrovat? Myslíte, že jsou mezi nimi radikálové a teroristé? Pokud ano, kolik myslíte, tam jich může být? Jak to může dopadnout?" Takže jak je to s muslimy, dovoluje jejich víra sama o sobě integraci mezi křesťany a chtějí se ti lidé, kteří jsou teď na cestě do Dvropy integrovat mezi, do té evropské křesťanské společnosti?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Jo, opatrnost, jak říká pan europoslanec, samozřejmě s opatrností souhlasím, se strachem ne, protože strach je iracionální. Co se týče muslimů, součástí muslimské víry, jak to vím, je i křesťanská víra. Muslimové musejí věřit i v křesťanství a muslimové od narození jsou vychováváni k tomu, aby byli k lidem laskaví, aby neubližovali lidem a víra pro ně, tak jako víra pro křesťany je víra v Boha a konání dobra. A ti muslimové, který toto dělaj, to nemusíme, nemusíme se bát. Ti muslimové jsou hlavním cílem, hlavní obětí teroristických útoků. 98 procent obětí terorismu jsou muslimové, ať jsou obětí islámskýho, nebo lidí typu Breivik, Breivika a tak dále v celým světě, hlavní oběti jsou muslimové.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ano, ale tady pan europoslanec Zahradil říkal: "Nejmenuju se Konvička ani Okamura," nemusí se tak jmenovat, může se jmenovat Zeman, český prezident Miloš Zeman říká:, reagoval tak na útok v bruselském židovském muzeu, "Za podobně motivovanými násilnými činy stojí islámská ideologie. Nikoliv pouze jednotlivé skupiny náboženských fundamentalistů." Také říká, že něco jako umírněný muslim neexistuje. Nemá snad pravdu?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Islám, nemá pravdu, islám, islám je asi tak 1400 roků, proběhl, proběhla doba v historii, která, která byla doba válek, doba krvavých, ale musíme se dívat na islám v historickým a v historickým kontextu. Nemůžeme brát ty muslimy, který jsou normální, se neprezentujou svou vírou a nemůžou zredukovat celý islám na ten šátek. Jako musí brát v potaz to, že hlavní lidi, který jsou teďka /nesrozumitelné/ a těm řeknete, že jsou to migranti ekonomický nebo uprchlíci, jsou v oblastech, kde strádají ty lidi, ne svou vírou ...

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ano, ale chápete, rozumíte těm obavám třeba i v české společnosti z možných islámských radikálů, že mohou být mezi, mezi běženci?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Já vám řeknu, já, jo, já se bojím víc těch radikálů a těch extremistů, který rozsévali nenávist a strach mezi lidmi, lidi. Takových lidí bych se bál víc, to je nedávná historie, kde, kde, kdy ve Rwandě Juvénal Habyarimana způsobil to, ten prezident Rwandy, způsobil to, že byl masakr na milion lidí ve Rwandě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Pane Zahradile, vy máte obavy z té, z integrace těch tisíců lidí muslimského vyznání, z jejich integrace do evropské společnosti?

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Víte, já, já jsem členem europarlamentní frakce evropských konzervativců a předsedou té frakce je muslim. Britský občan, člen konzervativní strany, politik, je to muslim a my jsme nikdy tyhle ty věci mezi sebou neřešili, protože já to považuju za jeho osobní záležitost a do politiky se to nijak nepromítá. Já netrpím nějakou fóbií z islámu, je tady v Evropě nějakých 25 milionů muslimů nebo kolik a já nevěřím, že je to 25 milionů potenciálních teroristů nebo podporovatelů Islámského státu. To, co bych ale chtěl slyšet od muslimských komunit v Evropě, by bylo jasné a jednoznačné odsouzení těch extremistů, kteří pocházejí z takových organizací, jako je takzvaný Islámský stát a chtěl bych, aby muslimové sami se dokázali těchto extrémů zbavit, aby je dokázali vyvrhnout a aby sami aktivně bojovali proti těmhle těm extrémním projevům.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Ale jsou přece i příklady velmi nepodařené a problémové integrace, to všechna ...

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Samozřejmě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
... ghetta na předměstí francouzských měst v Malmö a podobně, nehrozí nám to, pane senátore?

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Ne, nehrozí. Hlavní bojovníci proti Islámskýmu státu jsou vlastně muslimové, ty, který válčí proti nim. Ostatní, ostatní země bombardujou ze vzduchu, ale hlavně, který bojujou proti Islámskýmu státu, to jsou muslimové. Čili jako, já bych se nebál, to je, to je. islám, to je náboženství, kde je na celým světě 1,6 miliarda lidí, je muslimů. Jedna, 1 procento z 1,6 je 16 milionů. Myslíte, že ve světě je 16 milionů teroristů?

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Tak tolik dnešní Hyde Park k migrační krizi v Evropě. Našimi hosty byli europoslanec Jan Zahradil a senátor Hassan Mezian. Pánové, já vám děkuji, přeji vám hezký večer.

Hassan MEZIAN, senátor /ČSSD/:
Děkuju.

Jan ZAHRADIL, europoslanec /ODS/:
Děkujeme za pozvání.

Bohumil KLEPETKO, moderátor:
Hezký večer i vám, vážení diváci, mějte se dobře.

Zdroj: Hyde park, ČT24, 15.9.2015

Zobrazit všechny akce