Přijmeme uprchlíky ze Sýrie. Křesťany, nebo i muslimy?
Přijmout uprchlíky ze Sýrie je správné, shoduje se většina politických stran. ODS a TOP 09 by však rády umožnily vstup pouze křesťanům, nikoliv muslimům. Že se při výběru uprchlických rodin zohlední i víra, připustil již dříve také ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Někteří jeho kolegové ze strany jsou však proti.
"Chceme o uprchlících diskutovat ve Sněmovně. Neměli bychom být lhostejní k osudu křesťanských rodin v Sýrii a Iráku, protože ty teď čelí vysloveně genocidě," řekl Právu první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "V případě křesťanů by mohl být počet přijatých uprchlíků vyšší než zmiňovaných 75. Ne proto, že bychom kvalitu lidí chtěli hodnotit podle víry, kterou vyznávají, ale křesťané jsou ukotveni v hodnotách, které nám jsou vlastní. Jejich integrace do společnosti je daleko snazší," dodal.
Podobný postoj zaujal i šéf ODS Petr Fiala. "Když přijímáme uprchlíky, musíme myslet i na možnosti jejich integrace. Náboženské kritérium je nápomocné. U křesťanů je větší pravděpodobnost následné integrace. Křesťané jsou tam vystaveni extrémnímu pronásledování, takže i z tohoto hlediska to má logiku," uvedl pro Právo.
Přijmeme uprchlíky ze Sýrie. Ale muslimy...
Podle Fialy se musí zohlednit vícero hledisek. "Je potřeba zvážit rizika a pak pravděpodobnost integrace. K tomu patří i otázka vzdělání. Ale nepovyšme jedno kritérium na úplně rozhodující," podotkl.
Azyl podle víry
Diskusi odstartoval Chovanec, když zmínil, že azyl získají ti uprchlíci, kteří budou mít šanci zapadnout do české společnosti. "Samozřejmě otázka náboženství, vzdělání jsou jedny z parametrů, které budeme zohledňovat," uvedl pro ČTK.
To se však nelíbí senátorovi za ČSSD se syrskými kořeny Hassanu Mezianovi. "Není to v duchu Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod. Je to diskriminace a navíc neexistuje mechanismus spolehlivé identifikace," uvedl pro Právo.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) se také nepřiklání k podobnému způsobu výběru uprchlíků. "Posuzovat je třeba humanitární důvody vcelku, víra nepochybně není humanitárním kritériem," řekl Právu.
Kalousek se však domnívá, že kritika takového způsobu výběru není na místě. "Nemůžete pomoci všem. Evropa čelí mimořádné imigrační krizi. V pohybu je 25 miliónů lidí. Imigrační politika by měla být promyšlená až do té míry, abychom věděli, že po první pomoci přichází pomoc se vzděláním a nalezením zaměstnání. Ať už jsme věřící, nebo nevěřící, Evropa stojí na křesťanských hodnotách," uvedl.
Šéf komunistů Vojtěch Filip se domnívá, že ČR si může vytvořit taková kritéria, jaká jen chce. "My jsme situaci v Sýrii nezavinili, ale EU po nás chce, abychom byli solidární," řekl Právu.
"Ta samá EU, která měla své kolonie, vydělávala na nich dost peněz a teď nechce vydat peníze, které si tam vydělala. ČR, Belgie, Francie nebo Nizozemí jsou země, kde je míra víry nejnižší. Takže bychom klidně mohli chtít, aby azyl získali jen bezvěrci. Nepovažuji to za diskriminaci, protože my řešíme cizí problém," dodal Filip.
Mohli by spojit rodiny
Dalším kritériem by podle jeho mínění mohlo být, aby uprchlíci měli v Česku už část rodiny. Azyl by poskytl jen těm běžencům, kteří by o něj sami požádali a měli zájem v Česku žít. Podle Hany Malé z tiskového odboru ministerstva vnitra se kritérium náboženského vyznání při výběru uprchlíků používalo v jistém smyslu i dosud. "Pro přijímání uprchlíků - přesídlování - používala ČR doposud především kritérium zranitelnosti," uvedla pro Právo.
"Zaměřovala se tedy především na zranitelné skupiny uprchlíků, Tedy na osoby se špatným zdravotním stavem a s malou vyhlídkou možnosti léčby v místě pobytu či na nezletilé osoby, ale také osoby, které jsou svým vyznáním vysoce ohroženou a perzekvovanou skupinou, např. barmští uprchlíci křesťanského vyznání. Spolu s uvedenými kritérii je vždy také brán ohled na integrační potenciál přesídlovaných," dodala Malá.
Přijetí uprchlíků ze Sýrie má i odpůrce. "Jsme proti přijímání imigrantů z islámských zemí v situaci, kdy dva milióny českých občanů žije na hranici chudoby a stát na ně nemá peníze," řekl Právu šéf Úsvitu Tomio Okamura. O přijetí syrských uprchlíků rozhodla v pondělí jednomyslně vláda ČSSD, ANO a lidovců. Podle prezidenta Miloše Zemana toto rozhodnutí není šťastné. Stejně jako ODS se přiklání raději k poskytnutí humanitární pomoci na území Sýrie či Jordánska, zejména na pomoc lidem v uprchlických táborech. To vláda schválila také - pro tyto účely půjde 100 miliónů korun ročně.
Další už nepřijdou
Česká republika v dalších měsících nechystá přijmout další syrské uprchlíky s výjimkou 15 rodin celkově se sedmdesátkou lidí, o kterých již vláda minulý týden jednomyslně rozhodla.
"V nejbližších měsících s dalšími projekty nepočítáme," prohlásil premiér Bohuslav Sobotka včera v ČT.
"Jsme země, která je otevřena lidem ohroženým na životě. Otevřeni zůstaneme, ale musíme dělat moderovanou migrační politiku, která bude odpovídat našim možnostem," dodal. Připomněl, že vláda již rozhodla o tom, že podpoří pomoc uprchlíkům v okolních státech, kam se uchýlili do bezpečí. Vynaloží na to 100 miliónů ročně. Vláda se tak rozhodla zabránit migrační vlně, která by jinak v Evropě "mohla ztížit situaci".
Zdroj: Právo, 19.1.2015, autor: Karolina Brožová
