Mnohé islámské státy jsou našimi spojenci, upozorňuje senátor Mezian
"Od počátku jsem každý den války považoval za krok k destabilizaci nejen oblasti Středního východu a k další radikalizaci např. ve smyslu vzniku takzvaného Islámského státu. Co se bude dít dále, nedokáži odhadnout. Bohužel neočekávám nic optimistického." Tak okomentoval dění na Blízkém východě Hassan Mezian (ČSSD), rodák ze Sýrie. V Česku žije ale již téměř 50 let a vystudoval zde i medicínu. V rozhovoru, který poskytl naší redakci, se rozpovídal nejen o problémech, které jsou spjaty s českým zdravotnictvím, ale také o důvodech, které ho vedly do politiky.
Pane senátore, co pro vás osobně bylo největším překvapením uplynulých voleb a proč?
Z voleb všeobecně jsem rozčarován, a to hlavně z nižší volební účasti, kde menší procento voličů rozhoduje o většině, která se k volbám staví pasivně.
Tradičně jsou u nás ve volbách úspěšní zejména lékaři, a i vy sám jste původním povoláním lékař. Čím si vysvětlujete, že se těší takové oblibě a hlavně, že mají chuť kandidovat? Přeci jen funkce politika, na rozdíl od lékaře, je u nás dosti nepopulárním povoláním. A nelitujete někdy svého rozhodnutí kandidovat?
Také ne vždy vyhrávají volby. Lékaři jsou ve svých obvodech pod drobnohledem a jejich názory jsou lidem známy. Jejich životní kredit je též znám. Lékař, který není ve svém volebním obvodě oblíbený, nemá velkou šanci na úspěch.
Svou lékařskou praxi stále vykonávám. Politika pro mě není cílem, ale prostředkem k záchraně toho, co se dá. Ne všichni politici jsou poctiví, a jak správně uvádíte, nejsou oblíbení, ale sedět nečinně doma nám nepomůže. Je lepší rozsvítit svíčku než nadávat na tmu, proto jsem šel do politiky.
Kdybych si musel vybrat výhradně mezi prací pouze v politice anebo lékařskou praxí, tak bych určitě vybral toho lékaře.
Co se vám podařilo zatím prosadit z vašich priorit?
Jsem týmový hráč a v Senátu se zúčastňuji veškerých činností. Hned po zvolení do Senátu jsem se významně podílel na záchraně Podřipské nemocnice v Roudnici n. Labem.
V Senátu jste člen výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Jak byste řešil problematiku sociálního bydlení? A domníváte se, že se v nejbližší době podaří schválit potřebný zákon? Podle poslankyně Jitky Chalánkové, jež na zákonu pracuje, je jeho schválení v nedohlednu, přičemž otálení přijetí zákona kritizuje i prezident.
Práce Jitky Chalánkové na zákonu o sociálním bydlení, je chvályhodná. Řešení bydlení však vyžaduje koncepčnější celospolečenský přístup týkající se mnoha oblastí života, tj. především prevence, hlavně u nejohroženějších (řešení nepoměru mezi příjmem a nájmem, podpora rodiny - půjčky mladým manželům na zřizování vlastního bydlení s pohodlnými úvěry, řešení nezaměstnanosti, podpora venkova - stavba malometrážních bytů, řešení dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti, prevence invalidity - a ta zase vede k podpoře kvalitního zdravotnictví, kvalitní léčebné, sociální a pracovní rehabilitaci atd.).
V Senátu jsem ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a členem komise pro krajany žijící v zahraničí. Zdravotní témata však též řeším.
"České zdravotnictví se významně posunulo v posledních pětadvaceti letech," prohlásil nedávno v pořadu Interview ČT24 pediatr David Marx, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví. Současně také dodal, že české zdravotnictví pak prý ještě z dob totality trpí určitou nedůvěrou mezi pacienty a lékaři. Dá se také říci, že na akutní péči máme možná více nemocnic, než potřebujeme, naproti tomu schází lůžka v zařízeních následné péče." Souhlasíte s ním?
Lékařská věda se posunuje kupředu, a nejen u nás. Organizace zdravotnictví u nás však je na žalostné úrovni. Jsou pracoviště, která provádí zázraky, na druhé straně najdete jiná, která by se měla zavřít, a ne proto, že máme mnoho akutních lůžek, ale kvůli kvalitě. Současný systém totiž řeší převážně extrémní případy, ale neřeší nevhodné postupy, zbytečné zákroky, cirkulaci pacientů atd. Bodový systém tomu též nahrává a zdravotní pojišťovny též nedokáží účinně kontrolovat kvalitu. Kvalitní zdravotnictví je totiž nejlevnější, a to z pochopitelných důvodů. Dá se o tom dlouho povídat. Důvěra pacienta souvisí s kvalitou jeho léčení a je individuální.
Marx následně poukázal na to, že se v českém zdravotnictví nepodařilo zavést standardy a nadstandardy a ostře zkritizoval zrušení poplatků ve zdravotnictví. ,,Nemám z toho dobrý pocit, ale je to politické rozhodnutí. Ty poplatky měly silnou regulační roli. Je prokázáno, že člověk, který platí, i jen symbolicky, za službu, kterou právě spotřebovává, omezí rizikové chování, bude dbát na prevenci a poklesne nadužívání prvotních kontaktů s lékaři." Co vy na to?
Lékař má pacienta léčit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí a dle nejlepších dostupných lékařských metod, a to všem stejně. Je to dané i přísahou. Standard a nadstandard by mohl být v hotelových službách v nemocnici, ale ne v kvalitě lékařské péče.
S principem regulace prvotních kontaktů s lékařem nesouhlasím. Spoustu nemocí - i zákeřných, se dá nejlépe léčit na samotném začátku. Pacient často nedokáže poznat závažnost svého onemocnění. Jedno zbytečné vyšetření je lepší než léčit následné a často zhoubné a nákladné komplikace a ještě s neblahými následky.
Narodil jste se v syrském hlavním městě Damašku. Sledujete nyní vývoj událostí na Blízkém východě? A je podle bás šance, že nastane v dohledné době příměří, nebo se naopak obáváte spíše eskalace konfliktu?
Docela chápu, když moje jméno a místo narození spojujete s událostmi na Středním východě. Do tehdejšího Československa jsem přijel ve svých 20 letech studovat medicínu (na své náklady), takže jsem zde 47 let. Lidé na Litoměřicku, kde mě dobře znají, toto nevnímají. Neberou mě jinak než svého českého lékaře. Odpovědět bych se vám však pokusil na základě sledování událostí z pohledu funkce, vzdělání a sledování toho, co se ve světě děje. Máte-li na mysli násilí v Sýrii, tak jsem vždy považoval každý den války za krok k destabilizaci nejen oblasti Středního východu a k další radikalizaci např. ve smyslu vzniku takzvaného Islámského státu. Co se bude dít dále, nedokáži odhadnout. Bohužel neočekávám nic optimistického.
Jak velkou hrozbou je podle vás terorismus pro Českou republiku?
Teroristické extremistické činy v naší republice bohužel jsou, i když naštěstí sporadicky. Házení zápalných láhví a popálení dítěte s tmavší pletí, výbuch plynu, pobodávání školáků apod. Proti extremismu lze bojovat nejlépe prevencí.
Velkým kritikem islámu je i současný český prezident, a kritiku si vysloužil zejména za své tvrzení, které pronesl po květnovém teroristickém útoku v bruselském židovském muzeu o tom, že za násilné akty může islámská ideologie, nejen skupiny náboženských fundamentalistů. Jak se na problematiku islámu díváte vy sám?
Problematiku nevidím v islámu, ale v jeho chápání ze všech stran. Sám ho považuji za jedno z abrahámských náboženství nabádajíci k víře v Boha a konání dobra a má to být morálním kodexem. Na světě žije 1,5 miliardy muslimů. Jižní a z části východní hranice Evropy je tvořena islámskými státy. Mnohé z nich jsou našimi spojenci. Tyto státy trpí nejvíce z extremismu a terorismu. Nechtěl bych hodnotit všechny výroky současného českého prezidenta.
Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=345904, 15.11.2014, autor: Kateřina Synková
