Senát chce umožnit další existenci lesních mateřských škol
Praha - Senát chce umožnit další existenci lesních mateřských škol. Nemusely by podléhat povinné registraci podle zákona o dětských skupinách. Nevztahovaly by se tak na něj přísné hygienické požadavky, které by nedokázaly splnit. S touto změnou dnes senátoři po tříhodinové debatě vrátili zákon o dětských skupinách Sněmovně, která ovšem podobnou úpravu už jednou odmítla. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) k úpravě zaujala neutrální postoj.
Dětské skupiny začaly vznikat v reakci na nedostatek míst ve standardních mateřských školách. Zákon má dát jejich existenci zákonný rámec. Povinná registrace by znamenala, že zařízení s pravidelným programem pro předškolní děti od jednoho roku věku by musela do roka splnit požadavky, které by v případě skupin nad 12 dětí odpovídaly požadavkům na mateřské školy.
V případě 120 lesních školek, v nichž se na 2500 dětí vzdělávalo převážně v přírodě, by povinná registrace pravděpodobně vedla k jejich zániku. Z principu svého fungování, kdy děti tráví převážnou většinu dne v přírodě, totiž mají jen minimální zastřešené zázemí. Změnu zákona po senátorech požadovala petice, pod kterou Asociace lesních mateřských škol získala podpisy více než 11.000 lidí.
Marksová navzdory neutrálnímu postoji k senátní úpravám uvedla, že dobrovolná registrace "je trošku proti smyslu zákona" a že pravidla by měla být stejná pro všechny. "V žádném případě není mým zájmem rušit nebo jakkoli poškodit lesní školky," prohlásila ministryně s tím, že tato zařízení usilují o začlenění do sítě mateřských škol.
Škromach varuje před rizikem
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) označil zákon za velmi rizikový, neboť skupiny podle něj nezajistí předškolní vzdělávání, ale pouze "předškolní hlídání". Podle něj by měly být lesní či firemní školky vymezeny úkoly zákonem. Podle Milady Emmerové (ČSSD) by měly být jen přechodným řešením, prioritou by měl zůstat školky, které by bylo třeba budovat jako polyfunkční zařízení, aby je po pominutí babyboomu mohli využít senioři.
Pochybnosti zástupců levice o dostatečné výchově či hygieně předškolních dětí ve skupinách rozptylovali zejména zástupci pravice s poukazem na příklady obdobných zahraničních zařízení, ale také senátor a lékař Hassan Mezian (ČSSD).
Smlouvy s rodiči
V dětské skupině by podle zákona mohlo být maximálně 24 dětí. Provozovatel skupiny by s rodiči uzavíral smlouvu. Musel by mít plán výchovy a péče. Zajistit by musel vhodné prostory a personál. Požadavky ale mají být mírnější než u školek. Provozovatel by také určil výši úhrady nákladů za péči o dítě, která by ovšem mohla být nulová. Zřizovateli dětských skupin by mohly být firmy, úřady, obce, vysoké školy, neziskové organizace nebo spolky. V případě registrace by měly daňové úlevy v podobě uznání nákladů spojených s provozem dětské skupiny. Na slevu na dani by měli nárok i rodiče.
Podle propočtů ministerstva by v roce 2015 mohlo v Česku fungovat přes 1100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by pro státní rozpočet mohlo znamenat přínos 382 až 573 milionů korun. V následujícím roce by mohlo přibýt dalších víc než 200 skupin, rozpočet by získal 457 milionů až miliardu korun, a to podle počtu zaměstnaných matek a otců, uvádějí autoři v podkladech. Dětské skupiny vyjdou podle autorů návrhu mnohem levněji než postavení nových školek.
Také náklady na zřízení lesní třídy školky nejsou velké. Podle Asociace lesních mateřských škol nepřekročí půl milionu. Kromě blízkosti lesa stačí jen jurta nebo chatka, kam se děti mohou jít schovat při nepřízni počasí, a dva záchody, pro děti a pro učitelky. Voda se prý dá na místo přivážet, stejně lze domluvit dovážku teplého jídla."
Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/senat-chce-umoznit-dalsi-existenci-lesnich-materskych-skol-20140724.html, 24.7.2014, autor: ČTK
