Zastavěná země: 10 fotbalových hřišť denně. Teď ještě víc
Senát chce tento proces ještě urychlit. Jeho členové schválili změnu zákona, která sníží poplatky za vyjímání polí z půdního fondu a ulehčí výstavbu na zelených loukách. Poslanci podobný návrh už dvakrát zamítli.
Obyvatelům místních částí Liberce Machnína a Ostašova se nelíbí záměr tamní radnice postavit v těsné blízkosti jejich domů průmyslovou zónu. Loni v červnu dokonce kvůli tomu zorganizovali protestní pochod. Vadí jim, že dosavadní pole a louky by měla nahradit skladiště a montážní haly.
Zatím však mají jednu výhodu. Postavit výrobny na zemědělské půdě není levná záležitost. Za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu musí investor zaplatit statisíce korun, výše poplatku se odvíjí od výměry a bonity půdy. Proto si dnes zábor zeleně často raději rozmyslí.
Senátoři chtějí nižší poplatky
To se však může brzy změnit. Senát totiž schválil snížení poplatků u průmyslových zón zhruba na polovinu. U silnic, elektrického vedení či plynovodů je chce zrušit zcela.
Předkladatelka zákona Veronika Vrecionová z ODS tvrdí, že jsou teď příliš vysoké a omezují obce i podnikatele v investicích, které by přinesly do regionů práci.
Proti se však ostře ohradili ekologové i zemědělci. „Takto nastavené podmínky by mohly přispět k urychlení využívání půdy k nezemědělským účelům," reagoval mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.
Podle zprávy o životním prostředí za rok 2011 totiž v Česku louky a pole rychle mizí pod rozšiřující se zástavbou. Denně se zastaví 7,5 hektaru zemědělské půdy, tedy zhruba 12 fotbalových hřišť. Poplatky byly přitom až do ledna 2011 zcela minimální a zvedly se až s masivním rozvojem solárních elektráren.
Ekologové říkají, že motivují investory, aby přednostně využívali již zastavěné plochy před volnou krajinou. „Nový návrh prakticky ruší motivaci pro šetrné nakládání s půdou a krajinou," obává se Daniel Vondrouš z občasného sdružení Zelený kruh, které sdružuje 28 ekologických neziskovek. Jeho názor sdílí i senátor Hassan Mezian z ČSSD, jeden ze dvou členů horní komory, který proti záměru zvedl ruku. „U stále větší části obyvatel je to přijímáno negativně," říká.
Senátorka Vrecionová podobné obavy odmítá. Upozorňuje, že změna by se týkala pouze oblastí, kde je výstavba výrobních hal a skladů již schválena, nebo u zón, které je potřeba rozšířit. „Záměrem tvůrců novely bylo dát v těchto případech přednost rozvoji lokalit, které jsou již nyní využívány pro výrobu a skladování," hájí záměr Vrecionová.
V Česku zeje téměř třetina existujících průmyslových zón prázdnotou. Týká se i největších z nich v Holešově nedaleko Zlína nebo Triangle u Žatce. Stát do jejich zřízení investoval téměř 10 miliard korun. Vrecionová navíc upozorňuje, že zvýšení poplatků nevedlo k tomu, že by byla vybrána větší částka. I kvůli nim se totiž staví méně. Místo očekávaných 1,7 miliardy tak ministerstvo financí vybralo za minulý rok necelých 200 milionů korun.
„Smysl odvodů je obecně špatně chápán. Neslouží k naplnění veřejné pokladny, nýbrž jsou nástrojem regulace průmyslové zástavby," odmítá její argumentaci Mezian.
Podobný návrh odmítli poslanci
Kuriózní přitom je, že za relativně krátkou dobu od zvýšení poplatků v lednu 2011 se podobné návrhy jako ten senátní objevily dvakrát i v Poslanecké sněmovně. A dvakrát narazily. Členové hospodářského výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj se je totiž snažili protlačit jako přílepky k úplně jiným zákonům.
Nyní návrh hladce prošel Senátem. A za sebou má silnou lobby. Prosazují ho obce, podnikatelé i průmysl. „Je otázka, jak to dopadne," obává se Daniel Vondrouš.
Klíčové tak bude, jak se k celé věci postaví vláda a ministerstvo životního prostředí. Ministři v lednu schválili aktualizovanou politiku životního prostředí do roku 2020, ve které počítají se zachováním výše poplatků na současné výši. Podle Vrecionové ministerstvo životního prostředí připravuje kompletní novelu zákona o zemědělském půdním fondu, ve které s poklesem poplatků počítá.
Zdroj: MF DNES, 11.2.2013
